Lídři zemí EU tento týden zřejmě podpoří vznik Energetické unie

Podrobnosti

Kategorie: Energetika

Brusel - Vznik evropské Energetické unie by měli v závěru tohoto týdne podpořit šéfové států a vlád evropské osmadvacítky.

Energetika je jednou z pěti hlavních priorit dokumentu o "strategické agendě EU v čase změny", který lídři unijních zemí velmi pravděpodobně schválí ve čtvrtek večer při jednání v belgickém městě Ypres.

Text připomíná, že geopolitický vývoj, ale i dopad klimatických změn nutí EU k novému přemýšlení o energetické i klimatické strategii.

"Musíme se vyvarovat příliš vysoké závislosti Evropy na dovozech paliv a plynu. Abychom zajistili, že naše energetická budoucnost je pod plnou kontrolou, chceme vybudovat Energetickou unii zaměřenou na dostupnou, bezpečnou a zelenou energii," uvádí čtyřstránkový materiál, který má ČTK k dispozici.

Dokument zdůrazňuje také energetické úspory, protože ušetřená energie je prý nejlevnější a nejčistší. EU by se proto měla v příštích letech soustředit na zlepšení energetické účinnosti, dokončení integrace energetického trhu, ale také na posílení vyjednávací síly unie jako celku.

S návrhem na vznik Energetické unie přišel v reakci na ukrajinskou krizi a zhoršení vztahů s Ruskem polský premiér Donald Tusk.

Využil analogie s nyní budovanou bankovní unií, která byla evropskou odpovědí na finanční krizi. Mezi Tuskovy návrhy patřilo právě dokončení energetického trhu a také na evropské úrovni koordinovaný postup při jednání s vnějšími dodavateli.

EU v současnosti dováží 53 procent svých energetických potřeb. Výrazným a v některých zemích zcela dominantním partnerem je přitom Rusko. Ropy importuje unie skoro 90 procent potřeby, zemního plynu 66 procent, pevných paliv 42 procent a jaderného paliva 40 procent. Hodnota dovozů přitom odpovídá miliardě eur (27 miliard korun) denně.

S vlastním dokumentem o strategii evropské energetické bezpečnosti nedávno přišla také Evropská komise. Zdůraznila v něm - stejně jako nynější materiál pro summit - například potřebu dokončit potřebnou transportní infrastrukturu propojující evropské regiony.

Na unijní úrovni je energetika spojená také s problémem klimatických cílů pro rok 2030, o obou tématech by se lídři zemí měli podrobně bavit v pátek. Podklad pro jejich čtvrteční jednání zmiňuje záměr, aby EU dál byla lídrem v boji proti globálnímu oteplování a aby byly příští rok v Paříži stanoveny ambiciózní klimatické cíle do roku 2030.

Dokument, který by měl ve čtvrtek schválit unijní summit, je výsledkem diskusí o programu budoucí Evropské komise v příštích pěti letech. Souvisí také s debatou o tom, kdo tuto komisi povede.

Většina lídrů nyní zřejmě podporuje nominaci lucemburského expremiéra Jeana-Clauda Junckera, přes trvající odpor britského premiéra Davida Camerona.

Není přitom příliš jisté, zda Cameron, který také vzhledem k domácí politické situaci, trvá na reformách EU, bude s vyzněním čtyřstránkové strategie spokojen.

Další základní body materiálu hovoří o potřebě posilovat unijní ekonomiku, o zvyšování počtu pracovních míst, ochraně základních svobod či efektivní společné zahraniční politice. Zmíněn je mimo jiné také cíl uzavřít v příštím roce rozsáhlou investiční a obchodní dohodu s USA známou jako TTIP.

Londýn by ale mohla uspokojit část textu, hovořící o tom, že EU by měla jednat společně tehdy, pokud tak dosáhne více než jednotlivé členské země. Naopak by měla projevit "sebeovládání" ve chvíli, kdy k určitému výsledku lépe dojdou samotné členské státy. K úspěchu evropských politik by prý měl přispět také "účinný dialog" s národními parlamenty.

30.06.2014  ČTK