Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Staráme se o největší silniční síť v republice

Více než 8600 kilometrů silnic druhé a třetí třídy obhospodařuje Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (KSÚS SK), která patří mezi krajské příspěvkové organizace. Je tedy závislá na příspěvku zřizovatele na její provoz a na zajištění sjízdnosti silnic II. a III. třídy, jejichž vlastníky jsou tuzemské kraje od roku 2001.

Stěžejním úkolem organizace je běžná údržba silniční sítě, o kterou se stará celkem 40 cestmistrovství s územně dělenými oblastmi Benešov, Kladno, Kutná Hora a Mnichovo Hradiště.

Neméně důležitou činností je současně investorská příprava a zajištění staveb rekonstrukcí silnic a nové výstavby, což je agenda, kterou KSÚS SK vykonává na základě rozhodnutí představitelů Středočeského kraje z roku 2017. Co se samotné silniční sítě týče, spravují středočeští silničáři 8643 kilometrů, z čehož silnic II. třídy je 2405 kilometrů a silnic III. třídy je 6238 kilometrů.

Kvalita silnic se zlepšila

„Silniční síť ve Středočeském kraji je co do počtu kilometrů největší a nejhustší silniční sítí v republice. K porovnání je možné uvést, že druhý kraj v republice spravuje o jednu celou třetinu méně kilometrů. Samozřejmě, že to není jen o silnicích. K silniční síti je zapotřebí ještě vyzdvihnout mostní objekty, kterých máme ve správě 1860,“ vysvětlil Zdeněk Dvořák, ředitel KSÚS SK, podle kterého je navíc Středočeský kraj výjimečný svým geografickým uspořádáním. „Obepíná kolem dokola území hlavního města Prahy, což se pochopitelně odráží i na intenzitě dopravy, zejména pak na tranzitní dopravě,“ pokračoval ředitel. Velká intenzita dopravy se promítá i do stavu silnic, u kterých mělo podle předběžných informací z konce roku 2019 dojít k výraznému zlepšení. Středočeský kraj do loňska vycházel z výsledků měření v roce 2016, kdy bylo evidováno celkem 25 % silnic II. třídy v havarijním stavu. Aktualizované výsledky měly být známy právě na konci minulého roku.

V oblasti zvyšování kvality stavu vozovek středočeským silničářům pomáhá například „Systém hospodaření s vozovkou“, který má na základě nastavitelné úrovně kvality silniční sítě stanovit optimální prostředky na její údržbu a opravy v jednotlivých letech tak, aby stav sítě těchto silnic byl na požadované úrovni, nebo aby se v daném čase na požadovanou úroveň dostal. „Systém na úrovni celé sítě identifikuje jednotlivé úseky silnic, které vyžadují údržbu nebo opravu a seřadí je podle tzv. multikriteriálně stanovených priorit,“ řekl Zdeněk Dvořák. Systém současně posuzuje jednotlivé proměnné parametry, jako je podélná nerovnost, mezinárodní index IRI, hloubka vyjetých kolejí, poškození trhlinami či defekty. „Na základě těchto parametrů jsou pak plánované úseky oprav tak, aby docházelo ke zlepšování sítě. Na plánovaných úsecích se zároveň provádí multikriteriální hodnocení podle předem stanovených priorit, kterými jsou například dopravní zatížení, míra spolufinancování, dopravní a regionální význam úseku, technický stav, vliv na životní prostředí a další volitelná kritéria,“ upřesnil ředitel KSÚS SK.

Klíčovým zdrojem jsou dotace

Stejně jako pro každou jinou příspěvkovou organizaci je i pro krajskou správu silnic zásadní zajištění dostatečného množství finančních zdrojů na realizace jednotlivých projektů. Podle Zdeňka Dvořáka se množství dostupných prostředků pravidelně zvyšuje. Jedná se o tzv. vícezdrojové financování, jehož součástí jsou stabilní a negarantované zdroje. „Mezi stabilní zdroje lze zařadit vlastní rozpočet a další kapitálové výdaje hrazené přímo Středočeským krajem. Mezi negarantované zdroje, avšak naprosto klíčové pro výstavbu nových komunikací a zvyšování jejich kvality, patří především dotace z regionálních operačních programů, Státního fondu dopravní infrastruktury či další zdroje ze státního rozpočtu,“ vyjmenoval ředitel KSÚS SK.

Jak následně podotkl, dotace silničářům umožňují skokově zvedat kvalitu silnic a budovat nové silniční stavby, jako jsou třeba obchvaty. „Většina stabilních zdrojů, především vlastní rozpočet, je určen na běžnou údržbu silnic. Pro udržení kvality silnic, respektive pro její zvýšení, je však třeba mít dostatek prostředků i na souvislou údržbu. A do ní právě plyne většina nových zdrojů z rozpočtu Středočeského kraje,“ doplnil Zdeněk Dvořák.

Konkrétním příkladem z oblasti financování může být fakt, že v roce 2019 mohl Středočeský kraj počítat mimo jiné s částkou 231 milionů korun, kterou poskytl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na spolufinancování významných dopravních staveb. Byla mezi nimi například první etapa obchvatu Jesenice na silnici II/101, severní obchvat Jílového u Prahy na silnici II/105 nebo přeložky silnic a mimoúrovňové křižovatky na silnicích II/240 a II/101 v úsecích navazujících na dálniční tahy D7 a D8. „Opravy a výstavba silniční sítě jsou naší jednoznačnou prioritou. Středočeský kraj spravuje ze všech regionů zdaleka nejvíc kilometrů vozovek a mostů. S tím souvisejí i vysoké nároky na náš rozpočet. Navíc dluh byl na silnicích z minulosti tak velký, že by se bez razantního růstu výdajů jejich stav viditelně nelepšil. I proto jsme rádi za poskytnutou částku ze SFDI,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.

Důležitý je každý projekt

Každoročně je na silniční síti Středočeského kraje realizovaných mnoho projektů. Jen v loňském roce silničáři informovali o bezmála 70 projektech v různé fázi přípravy či výstavby. „Samozřejmě, že jsou projekty, které významem a rozsahem výrazně přispívají ke komfortu široké dopravní veřejnosti. V rozsahu spravované sítě a s ohledem na její stav je pro nás důležitý každý projekt, a to malého i velkého rozsahu, který se podaří zrealizovat,“ upozornil ředitel KSÚS SK.

Samotní silničáři, ale samozřejmě také řidiči a občané, jsou podle něj rádi za každý opravený nebo zrekonstruovaný kilometr silnice nebo mostu. „Vždyť i oprava menšího rozsahu, třeba mezi obcemi, má svůj vlastní význam, zejména pak pro místní obyvatele,“ připomenul Zdeněk Dvořák, který jako příklad stojící za zmínku označil třeba realizaci rekonstrukce mostu v Lysé nad Labem. „Jedná se o stavbu, která prochází městem přes důležitou železniční trať celostátního a regionálního významu, a je součástí silně dopravně zatížené komunikace II/272,“ popsal ředitel KSÚS SK, jejíž odborníci pracovali také na rekonstrukci vozovky silnice II/237 Nové Strašecí – Mšec nebo na rekonstrukci úseku silnice II/115 v Černošicích.

Zejména řidiče tradičně zajímá i téma přípravy silničářů na zimní údržbu, která vychází z povinností uvedených v zákoně č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb. „Pokud se budeme bavit od základů, příprava v podstatě začíná již vyhodnocením předešlého zimního období a končí v době zahájení zimního období následujícího. Veškeré přípravy mimo jiné zahrnují projednávání dílčích změn, současného stavu, podmínek a dohod na úrovni obcí, krajů, chráněných krajinných oblastí, policie a složek integrovaného záchranného systému,“ dodal Zdeněk Dvořák s tím, že silničáři ve Středočeském kraji drží nepřetržitou službu v režimu zimní dispečerské služby s pohotovostmi jednotlivých mechanismů zimní údržby.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes