SAKO Brno, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Děláme maximá pro účelné využívání odpadu

Odpadu rok od roku přibývá. Češi už dobře třídí plasty a papír, velký potenciál má bioodpad a kuchyňský odpad. Právě na něj se nyní více soustředí v Brně, kde se o svoz popelnic a zpracování jejich obsahu stará společnost SAKO Brno, a.s. Loni podnik rozjel velkou investici do vůbec první automatické linky na dotřiďování. Nejen o tomto projektu jsme si povídali s předsedou představenstva SAKO Brno, a.s., Filipem Lederem.

Na sklonku roku 2021 jste zahájili stavbu vůbec první automatické linky na dotřiďování plastu a papíru? Co se pro vás změní po její dostavbě?

Brněnská metropole, spolu se svým okolím, potřebuje moderní dotřiďovací linku. Její největší výhodou bude, že nám umožní efektivně zpracovat sbíraný plast a papír. Stávající třídění, založené na manuální práci je nedostatečně efektivní, náročné po všech stránkách, pomalé a chybové. Neobstojí v situaci, kdy nám objem separovaného odpadu každým rokem roste a zpracovatelská kapacita staré linky již brzy přestane stačit tempu dalšího zvyšování. Dotřiďovací linkou s automatickým provozem zvládneme vytřídit mnohem širší spektrum plastů v takové kvalitě i kvantitě, na níž ruční třídění prostě nemůže stačit. Do cirkulární ekonomiky dostaneme mnohem více znovu využitelných komodit.

Jaká bude kapacita linky? A na kolik vyjde?

Očekáváme, že kapacita dotřiďování separovaného odpadu se zvýší na 8-tisíc tun papíru a 7-tisíc tun plastu. Technologie nové linky zvládne vytřídit až 4,5 tuny odpadu za hodinu. Plasty rozpozná podle tvaru, složení, a dokonce i barvy. V lince bude zabudována soustava bubnových, optických a balistických strojů pro separaci železných a neželezných kovů umožňující například sběr plechovek, víček či konzerv. Výkonný lis s kapacitou 6 tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu. Stavba linky začala loni v prosinci a potrvá přibližně jeden rok. Předpokládám, že nejpozději v únoru roku 2023 zahájíme zkušební provoz. Investici za 330 milionů korun z jedné čtvrtiny financuje evropský Fond soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Další významnou investicí je realizace celoměstské solární elektrárny. Osázeli jste prvních 88 fotovoltaických panelů. Kolik energie budou vyrábět? Pro koho je zelená elektřina určená?

Projekt městské fotovoltaické elektrárny má po svém dokončení vyrábět okolo 43 GWh ročně, což by znamenalo roční úsporu emisí nejméně v objemu 36-tisíc tun oxidu uhličitého. Chceme postupně osadit fotovoltaikou nejméně 500 budov v Brně s celkovým instalovaným výkonem okolo 40 MWp. Projekt máme rozdělený na dvě základní etapy. V té první budou panely propočítány na spotřebu uživatelů daného objektu. V navazující etapě – až česká legislativa upraví pravidla komunitní energetiky – již máme ambice plně využívat maximální plochy střech, abychom byli schopni generovat přebytky energií, které chceme ukládat v bateriových uložištích, akumulovat do horké vody či vodíku, případně přeposílat na aktuálně potřebná místa našeho systému. Zelená elektřina je určena primárně obyvatelům našeho města. Nejenže nám pomůže snižovat emise oxidu uhličitého na území města Brna, ale přispěje také k racionálnějšímu využívání přírodních zdrojů, ke stabilitě distribuční soustavy a ke snížení závislosti na neobnovitelných zdrojích energie.

Plánujete v obdobných projektech pokračovat?

Projekt městské fotovoltaické elektrárny máme rozložený do následujících pěti let. Pro SAKO Brno to rozhodně není jediná strategická investice. Kromě již zmiňované automatické dotřiďovací linky bychom chtěli mít v rozsahu několika let na území města Brna velkokapacitní bioplynovou stanici pro gastroodpad. Do několika let navýšíme kapacitu našeho Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO), čímž budeme schopni Brnu dodávat více tepla a elektřiny, než je tomu dnes. Plánovaná realizace vysoce účinné spalovenské linky rozšíří zpracovatelskou kapacitu ZEVO na 352-tisíc tun odpadu a Brno dostane možnost energetickým využíváním odpadu dostávat do systému CZT až 1,5 milionu GJ tepla a 158-tisíc MWh elektrické energie.

Jak velký objem odpadu ročně svezete?

Za poslední auditovaný rok jsme od občanů města Brna svezli celkem 86-tisíc tun. Nejvíce směsného komunálního odpadu, toho bylo bezmála 70-tisíc tun. Aktuálně máme v městě rozmístěno zhruba 57-tisíc černých popelnic a kontejnerů, skoro 6-tisíc nádob na plast či papír, 1300 různě velikých nádob na čiré i barevné sklo a 840 hnědých popelnic na sběr biologicky rozložitelného odpadu z kuchyně. Kromě toho obsluhujeme 31 velkokapacitních podzemních a polopodzemních kontejnerů, máme 38 sběrných středisek odpadů a 7 Re-Use pointů pro znovu-upotřebení ještě funkčních věcí z domácností.

Jaké jsou vaše hospodářské výsledky?

Obrat SAKO Brno předloni vzrostl na 859 milionů korun, naše ZEVO zpracovalo 241-tisíc tun odpadu a Brnu dodalo 1,2 milionu GJ tepla spolu s 47,7 GWh elektrické energie.

Jak se obecně vyvíjí objem odpadů? Přibývá jich? A zlepšují se Češi v jejich třídění?

Množství všech komodit komunálního odpadu roste v řádu procent již několik let po sobě. V tomto kontextu je stále důležitější vytvářet podmínky pro předcházení vzniku odpadu, pro jeho účinnou recyklaci a využití. V Brně se snažíme dělat maximum. Proto jsme loni rozšiřovali již tak hustou síť sběrných středisek odpadu, budovali nové podzemní kontejnery a nabídli Brňanům možnost třídit bioodpad z kuchyně či možnost odevzdat vysloužilé pneumatiky zdarma. V loňském roce mi udělal velkou radost náš úspěšný program sběru bioodpadu z veřejně přístupných míst. Rozmístili jsme po městě něco přes 800 hnědých popelnic a od dubna 2021 do ledna 2022 svezli už skoro tisíc tun bioodpadu, který měníme na kvalitní kompost. V černých popelnicích je stále zbytečně velké množství gastro a bio odpadu, což je pro nás velkou výzvou. Češi se v průběhu let naučili třídit plast, sklo a papír velmi dobře a pečlivě, tudíž věřím, že podobně v republice přistoupíme také k možnostem využívání gastro a bio odpadu.

Velkým tématem jsou i nelegální skládky. Jak vůči nim postupujete?

Mám pocit, že nelegálních skládek je méně než kdysi. Snad to souvisí s tím, že se nám ve městě podařilo otevřít nová sběrná střediska a zvýšit počty kontejnerů. Také se hodně snažíme podporovat různé edukativní aktivity a podílíme se na podpoře environmentálních akcí, jako například Ukliďme Česko a podobně. Teď ovšem nemluvím o těch menších černých skládkách, ty si v Brně uklízejí městské části samy, my se staráme o likvidaci nelegálních skládek s objemem větším než 5 kubíků, a kromě toho na objednávku zajišťujeme také úklid skládek na soukromých pozemcích. Pokud jde skutečně o ty veliké skládky, tak v roce 2020 jsme jich uklidili 22 o celkové hmotností 122 tun odpadu – především šlo o sutě, pneumatiky, textil, vyřazené elektrospotřebiče či směsný odpad.

Co vás čeká letos?

Novinek a chystaných akcí máme opravdu hodně a některé z nich jsem už trochu zmínil. Vyzdvihnu stavbu automatické dotřiďovací linky, pokročíme směrem ke zkapacitnění našeho ZEVO, rozběhneme projekt městské fotovoltaiky, podílíme se na velkém projektu výroby a užívání zeleného vodíku ve městě, plánujeme zintenzivnit sběr bioodpadu, pokročit s projektem bioplynové stanice, i nadále modernizovat vozový park. Zkrátka dělat vše proto, aby využívání odpadu v Brně bylo co nejefektivnější a nejúčelnější.

Průmysl Dnes