LYCKEBY AMYLEX, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

V posledních letech jsme významně investovali, teď nás čeká konsolidace     

Výroba bramborového škrobu má v Horažďovicích tradici od roku 1906. Zvlášť za poslední čtvrtstoletí se tady mnohé změnilo, i když základní produkt zůstal. Švédští investoři vložili stovky milionů korun do moderních technologií, přidali nové produkty a zvýšili efektivitu výroby a celý proces ekologizovali. „Kombinace švédského know-how a pověstné české pracovitosti a šikovnosti podniku svědčí.

Poslední tři roky byly z hlediska investic turbulentní. Nyní se budeme soustředit na konsolidaci a zvyšování kvality výrobních procesů,“ říká v rozhovoru Ivica Punčikar, generální ředitel společnosti LYCKEBY AMYLEX, a.s.

Loni uplynulo 25 let od doby, kdy švédská společnost Lyckeby Amylex vstoupila do tradičního škrobárenského podniku v Horažďovicích. Jak toto období hodnotíte?

Velice pozitivně. Nebylo to pro nás jednoduché období, protože jsme vstupovali na evropský trh a otevírali se zahraničním trhům, ale tranzice se vydařila. Nebylo by to možné bez skvělé spolupráce lokálního managementu, lidí, kteří u nás pracují a mají mnohaleté znalosti, a bez ochoty švédských majitelů investovat do rozvoje firmy. To vše přispělo k tomu, že se náš škrobárenský podnik udržel na trhu a prosperuje. Dříve v České republice fungovalo více podobných provozoven, dnes jsme jen dva zpracovatelé brambor na škrobárenské produkty.

Splnila se podle vás očekávání, se kterými švédský investor podnik kupoval?

Doufám, že ano. Nemůžu hovořit za švédské majitele, ale cítíme z jejich strany důvěru, jsou ochotni do rozvoje podniku investovat, neustále se zlepšujeme, modernizujeme, plynou k nám investiční peníze. Podle toho usuzuji, že se jejich očekávání naplňují.

Jak moc se výrobní podnik během posledního čtvrtstoletí změnil?

Velice. Nedá se to vůbec srovnávat s minulostí. Příkladem jsou technologie. Rozšířili jsme výrobu, která je nyní účinnější a efektivnější. Přidali jsme nové produkty, například výrobní linku na produkci kationických škrobů pro papírenský průmysl. Z bramborové šťávy, která předtím neměla upotřebení, vyrábíme organické hnojivo, což přispělo i ke snížení zátěže na životní prostředí. A takových změn bylo za posledních 25 let mnoho.

Takže za sebou máte velké investice.

Ano. Posledních 25 let neustále investujeme. Neznamená to, že každý rok realizujeme masivní investice, ale pořád něco zlepšujeme. Za poslední tři roky jsme proinvestovali přes 300 milionů korun, finance plynuly hlavně do zpracovatelských procesů. Brambory zpracováváme na plnohodnotné výrobky, zužitkováváme je téměř beze zbytku. Technologie přináší i velký ekonomický efekt. Důležitá je vedle investic i píle našich lidí, protože na nich vše leží. A znovu musím zdůraznit podporu a důvěru našich majitelů.

Jak zpracování brambor vypadá v praxi? Jaké technologie používáte?

Brambora obsahuje vlákninu, škrob a ze 70 % vodu. Ve vodě jsou proteiny a minerály, přesto byla dříve chápána jako odpad a spíš vytvářela ekologickou zátěž. Navíc se proteiny pod vlivem teploty rozkládají a zapáchají, ne náhodou byly Horažďovice považované za nepříliš voňavé město. To už dnes neplatí. Umíme totiž srážet protein, který je v hlízové šťávě, vysušit ho na sušinu z 89 % a tu pak prodat. Zbytek zahustíme, vznikne koncentrované tekuté hnojivo bohaté na živiny, které mohou zemědělci používat místo anorganických hnojiv. Jsme také rádi, že jsme vylepšili nakládání s odpadní vodou, loni jsme investovali milion euro na zařízení na předčištění odpadní vody, takže dnes už ji můžeme vypouštět do kanalizace a další vyčištění nechat na městské čističce odpadních vod.

Hlavní surovinou jsou pro vás brambory. Jaké množství jich ročně zpracujete a z jakých zdrojů pocházejí?

Brambory nakupujeme hlavně v tuzemsku. Naše kampaně zahajujeme už v únoru, kdy se vždy snažíme maximalizovat plochu, která bude osázena škrobárenskými bramborami. Pak je to pochopitelně otázka úrody. Nyní jsme schopni zpracovávat přes 100-tisíc tun brambor. Malé množství brambor bereme i ze sousedního Bavorska, zhruba z plochy 90 hektarů, což je spíše symbolické.

Jak se zemědělci spolupracujete?

Musím podotknout, že naši dodavatelé jsou pro nás velmi důležití! Snažíme se, aby se pěstování brambor rozšiřovalo nebo se navracelo do původních regionů. Jejich pěstování je ale drahé. Nejde bez speciální techniky. Proto naše dodavatele maximálně podporujeme. Pro zemědělce zajišťujeme sadbu nebo i techniku – například odkamenování pole, sázení, sklizeň. Tyto služby si pak z ceny odebraných brambor odečteme. Máme také jedno specifikum – naše společnost, konkrétně 31,4 % akcií, je vlastněná českými zemědělci a pěstiteli brambor, kteří se sdružili do České škrobárenské a.s. Současně jsme aktivním členem Agrární komory i aktivním činitelem při tvorbě zemědělské strategie. Chceme a doufáme, že se u nás brambory budou pěstovat.

Říkáte, že spojujete švédské know-how s českou pracovitostí a umem. Co si pod tím představit?

Švédské know-how je založené na dlouhodobých znalostech technologií a zpracování brambor. Kontinuální spolupráce a výměna informací s naším investorem je pro nás velmi přínosná. Máme silné zázemí a moderní technologická řešení. Česká pracovitost a schopnost využívat technologie jsou na velmi vysoké úrovní. Lidé jsou velice šikovní. Stavíme i na tradici od roku 1906. A znovu musím zdůraznit, že nám v rozvoji velmi pomohly investice, poprvé v historii dokážeme zpracovat opravdu velké množství brambor. Pořád máme energii se zlepšovat a hledat nová řešení, což můžete realizovat, pokud znáte lokální podmínky a máte know-how, které můžete využívat. Švédští kolegové jsou velice otevření a spolupráce je produktivní.

Jaký sortiment výrobků produkujete? Uvádíte na trh i nové produkty?

Máme pět základních produktů. Je to nativní bramborový škrob, dextriny, kationické škroby, potom proteiny pro krmivářské účely a organické hnojivo. Samozřejmě pracujeme na novinkách. Vedle hlavní nabídky dodáváme třeba i hrachový dextrin nebo pšeničný a kukuřičný škrob. Nové produkty vyvíjíme tak, abychom vyhověli potřebám našich zákazníků. S některými také spolupracujeme na vývoji nových aplikací.

Jaké úkoly před vámi nyní leží?

Poslední tři roky byly velmi hektické, protože jsme významně investovali, jak už jsem uvedl. To bylo náročné nejen z finančního hlediska, ale i z hlediska angažovanosti lidí. A kvalitní zaměstnanci na pracovním trhu stále chybí. Proto se zaměříme hlavně na konsolidaci a na zlepšování kvality procesů ve firmě, abychom se udrželi na špičce.

Průmysl Dnes