Ředitelství silnic a dálnic ČR

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Letošní rok je ve znamení masivní výstavby dálnic a obchvatů

Přestože je ekonomická situace Česka v posledních letech ovlivněna dopady různých událostí, objem finančních prostředků směřujících do výstavby dopravní infrastruktury je zajištěn na dostatečné úrovni. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) tak může nadále připravovat a realizovat projekty na dálnicích a silnicích I. tříd, které má ze zákona ve správě. Současná i plánovaná výstavba silniční a dálniční infrastruktury nemá v dosavadní historii obdobu.

Hlavní prioritou ŘSD v oblasti budování nových dálnic je zejména dostavba páteřní dálniční sítě. Zásluhou systematického přístupu je rozestavěnost na území Česka na rekordní úrovni. Pokud jde o jednu z nejvyšších priorit, může si ŘSD odškrtnout další položku. Ke konci roku 2022 začala oficiálně, a od ledna letošního roku naplno i v terénu, stavba posledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. „Po letech sporů s různými ekologickými organizacemi jde o zásadní průlom, na který čekají desítky tisíc řidičů i obyvatel Přerova. Celkem 10,1 km dlouhý finální úsek zajistí ucelené propojení D1 mezi Prahou a Ostravou, k němuž má dojít v roce 2026,“ říká Jan Rýdl, tiskový mluvčí ŘSD.

Optimistický výhled na D35

Značnou pozornost věnuje ŘSD přípravě dálnice D35, která se stane alternativní trasou k D1 při spojení Čech a Moravy. V předchozích dvou letech nastal znatelný pokrok, když se podařilo zprovoznit dva úseky mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem v celkové délce 27 kilometrů. Další úseky v Pardubickém a Olomouckém kraji se intenzivně připravují. „Daří se nám postupně získávat stavební povolení na jednotlivé úseky, ale některé úseky jsou ještě výrazně dále, když u nich běží výběrové řízení na zhotovitele stavby. Jen letos se tak plánuje zahájit v Pardubickém kraji stavba dalších 18,4 km D35, zahrnujících tři projekty, u nichž začne na jaře záchranný archeologický výzkum,“ doplňuje tiskový mluvčí s tím, že na stavbě Janov-Opatovec bude již průzkum ukončen. Navíc tam už nad budoucí dálnicí probíhá výstavba první etapy. Jde o nový železniční most, který vzniká na páteřním koridoru u Svitav.

Stavebně nejnáročnější úseky D35 se nacházejí na rozhraní Pardubického a Olomouckého kraje mezi Opatovcem, Starým Městem a Mohelnicí v délce bezmála 35 km. Složitost stavby spočívá v nutnosti překonání členitého terénu. V trase bude nutné zbudovat dlouhé tunely, přičemž plánovaný tunel Dětřichov se s délkou téměř 4 km stane nejdelším dálničním tunelem na našem území. „Právě tunelové objekty se řadí mezi finančně nejnáročnější a současně u nich platí, že jejich výstavba zabere mnohem více času. Také proto vláda v roce 2022 rozhodla, že tyto poslední dva úseky bude financovat a realizovat formou PPP projektu, tedy za pomoci soukromého kapitálu,“ upřesňuje Jan Rýdl. Pokud nenastanou zásadní překážky, měla by celá D35 spojit Hradec Králové s Mohelnicí nejpozději v roce 2029.

Ještě optimističtější výhled na D35 se týká úseků v Královéhradeckém kraji, kde tato dálnice spojí Hradec Králové s Jičínem. Na úseku Hořice-Sadová o délce 10,5 km probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby a zároveň také archeologický průzkum. Zde ŘSD počítá s letošním zahájením prací. U nejdelší části mezi Úlibicemi a Hořicemi pak se startem února začalo stavební řízení, takže i tento projekt má zdárně nakročeno k zisku stavebního povolení. O to bude letos ŘSD usilovat také v úseku Sadová-Plotiště nad Labem. V příštím roce by se tak mohly rozjet práce na dalších dvou úsecích D35 o celkové délce téměř 24 kilometrů.

Rychlé tempo výstavby

ŘSD se aktuálně daří budovat ucelenější úseky, které zároveň navazují na již hotové dálniční tahy. Téměř 32 km měří pětice úseků na D4, které se zprovozní příští rok. Díky tomuto projektu, který se také realizuje formou PPP, bude plánovaná D4 zcela dokončena. Obdobná porce kilometrů se staví na jihu Čech v okolí Českých Budějovic, kde se úspěšně pokračuje v dotažení D3 k hranicím s Rakouskem. Dálniční obchvat krajského města spolu s navazujícím úsekem ke Kaplicím se má otevřít na konci příštího roku. Tím ale stavební ruch neutichne, jelikož už letos se mají začít stavět poslední dva úseky, které k hranici chybí. Dohromady tak bude letos v realizaci souvislý úsek D3 o délce téměř 44 km. Od Mezna ve Středočeském kraji až na hraniční přechod bude D3 dovedena v roce 2026.

„Kromě toho se snažíme spojit D3 také v její severní středočeské části, kde má ve finálním stavu navázat na Pražský okruh. Přípravu pěti úseků ale provází komplikace a soudní spory s odpůrci dlouhodobě preferované trasy. Během složitého povolovacího procesu stále narážíme na překážky, ačkoliv je zřejmé, že zvolená trasa je díky ukotvení v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje již neměnná. Obdobné nesnáze provází také přípravu dalších úseků silničního okruhu kolem Prahy,“ sděluje Jan Rýdl. Ovšem i zde se podařilo posunout vpřed přípravu stěžejního úseku číslo 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, který skrze okruh zajistí propojení D1 s D11 a D10, čímž zásadně uleví provozu na přetížené Štěrboholské a Jižní spojce. Po zisku územního rozhodnutí začalo ŘSD vykupovat pozemky a na letošek chystá i kácení a pyrotechnický či archeologický průzkum.

Další souvislý tah dálnice bude v roce 2024 zprovozněn na jihu Moravy, kde povede dálnice D55. Rozestavěny jsou tři navazující úseky mezi Babicemi a Bzencem o celkové délce 21,4 km. Letos k nim přibude stavba dálničního mostu přes řeku Moravu u Napajedel, který bude napojen na již hotový dálniční obchvat Otrokovic. Dalších 7,5 km na D55 bude letos zahájeno mezi Olomoucí a Kokory. „Na Moravě se posunuje také dostavba D48, která se do poloviny roku dočká zprovoznění obchvatu Frýdku-Místku v plném profilu. Čtyři pruhy zatím slouží řidičům na první části obchvatu, na té druhé je od prosince hotový jeden jízdní pás a do konce června 2023 bude dostavěn i druhý. Obdobný postup je stanoven i na budované části mezi Bělotínem a Rybím. Stavba dalšího úseku D48 mezi Dubem a Palačovem odstartuje letos,“ podotýká tiskový mluvčí.

Rychlé tempo nabralo rovněž budování dálnice D6 spojující Prahu a Karlovy Vary. Od roku 2020 byly zprovozněny tři úseky délky téměř 15 km a nyní se staví další. A to konkrétně u Krupé, kudy řidiči poprvé projedou už příští rok. Letos v únoru byla zahájena i stavba 9,2 km dlouhé části u Hořesedel, na kterou ještě v prvním čtvrtletí naváže 5,2 km dlouhý úsek kolem Hořoviček. Výstavba by mohla začít také na úseku mezi Petrohradem a Lubencem, který by propojil nové úseky s již hotovými částmi D6 u Lubence. Pokud vše vyjde podle plánů, bude letos v realizaci souhrnný úsek D6 o délce 33 kilometrů.

Nové kilometry přibývají také na trase mezi Prahou a Chomutovem, kde se letos v plné míře otevře 6,1 km dlouhý úsek D7 kolem Loun. Na něho přímo navazuje právě budovaný úsek kolem Chlumčan délky 4,4 km, který se dokončí v roce 2024. V tomtéž roce by měla začít stavba 16,7 km dlouhé trasy kolem Slaného, která je rozdělená na tři úseky. Jak je z předchozího výčtu zřejmé, ŘSD nadále udržuje v chodu mimořádně velkou rozestavěnost investičních projektů. Na počátku roku 2023 mělo rozestavěno přes 150 kilometrů nových dálnic. Dalších téměř 100 km chce do konce roku přenést ze stavu přípravy do realizace.

Opět rekordní rozpočet

ŘSD ovšem zaznamenává úspěchy nejen v oblasti stavby dálnic, ale také ve výstavbě důležitých obchvatů měst a obcí na silnicích I. tříd. Na počátku roku 2023 běžela stavba hned 25 projektů v délce přes 107 kilometrů. Za všechny je nutné zmínit nejvýznamnější budované obchvaty Jaroměře, Nové Paky, Pardubic, Klatov, Karviné, Bludova, Mošnova, Lišova, Svitav či Havlíčkova Brodu. K nim lze přiřadit i tři úseky Velkého městského okruhu v Brně, které jsou pro tamní dopravu klíčové. Všechny zmíněné akce jsou v různé fázi rozestavěnosti, ale jedno mají společné. Hotové budou nejpozději v roce 2025.

Realizace všech zmíněných staveb se samozřejmě neobejde bez potřebného množství financí. Jen loni ŘSD investovalo do přípravy staveb rekordní sumu ve výši přes 5 miliard korun. A letos tomu nebude jinak. Na činnost organizace má ŘSD od vlády přislíbeno téměř 65,5 miliardy korun. „Je to skoro trojnásobek toho, s čím jsme hospodařili například před 10 lety. Naším cílem je efektivní využití těchto prostředků. Představené plány i budované projekty prokazují, že se úkol daří naplňovat a že stavební kontinuita dostavby dálniční i silniční sítě má plynulou návaznost,“ dodává Jan Rýdl.

Průmysl Dnes