Úrazová nemocnice v Brně

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Potřebujeme kvalitně a efektivně léčit, ne žádat o dotace

Každý pracovní den ošetří zhruba 450 pacientů, což stojí kolem 2 milionů korun. I taková čísla vystihují činnost Úrazové nemocnice v Brně, která je od svého založení v roce 1928 zaměřena na péči o pacienty s chirurgickou nebo traumatologickou diagnózou. Přestože i s počtem přibližně 540 zaměstnanců patří mezi menší nemocnice, má nezastupitelnou roli v poskytování nepřetržité lékařské péče nejen v jihomoravské metropoli, ale i v jejím okolí.

Více se o aktuálních tématech, kterými žije brněnská „Úrazovka“ i celé české zdravotnictví, dozvíme díky rozhovoru se Zdeňkem Buštíkem, dnes už bývalým ředitelem nemocnice, jehož pětileté funkční období skončilo 31. března 2020. Jen pro úplnost, od dubna jej nahradil Pavel Piler, který zároveň vede i druhou Brnem zřizovanou Nemocnici Milosrdných bratří.

Jak byste na úvod brněnskou Úrazovou nemocnici představil širší veřejnosti?

Naše nemocnice je opravdu nezastupitelná v poskytování nepřetržité lékařské péče a zajišťuje také rehabilitační následnou péči. Díky této kombinaci je v Česku jedinečná, i když velikostí patří k menším nemocnicím. Se 169 akutními lůžky tvoříme zhruba 4 % lůžkového fondu všech sedmi brněnských nemocnic. S touto kapacitou však zajišťujeme 6 % hospitalizací. V následné rehabilitační péči máme kolem 2 % celkového brněnského lůžkového fondu, ale zajišťujeme 10 % všech hospitalizací, což svědčí o naší efektivitě a vysoké poptávce po rehabilitačních službách i o nedostatku lůžek následné péče v regionu, odkud pochází téměř 90 % našich pacientů. Dále chci zdůraznit, že v poskytování nepřetržité péče nejde jen o pohotovostní ambulanci, ale naši lékaři jsou připraveni pacienty operovat 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu. Na naše kapacity brněnské zdravotnictví spoléhá, vždyť každý třetí chirurgický pacient, kterého „nabere“ brněnská záchranka skončí za branami Úrazové nemocnice. Pokud by nemocnice omezila nepřetržité služby, pacienti by to poznali hned druhý den. Bohužel provoz v nepřetržitém režimu patří mezi nejdražší, jaký můžeme poskytovat a pojišťovnami není hrazen ani z jedné třetiny. Proto je výrazně dotován magistrátem města Brna.

Kolik pacientů v nemocnici ošetříte a s jakým rozpočtem a výsledky hospodaříte?

Ročně ošetříme zhruba 100-tisíc pacientů. Přibližně 90-tisíc z nich projde ambulancemi, 7-tisíc se podrobí operaci a téměř 9-tisíc pacientů je hospitalizováno. Pro představu je vhodnější uvést, že každý pracovní den ošetříme zhruba 450 pacientů, což je 10 plných autobusů. Každý den přitom jeden z 10 autobusů naši lékaři úspěšně odoperují, a to jistě není zanedbatelný výkon. Co se týče ročního rozpočtu, pohybuje se na úrovni 550 milionů korun, takže každý pracovní den nás stojí zhruba dva miliony korun. Největší české nemocnice, jako například Fakultní nemocnice v Motole nebo brněnská Fakultní nemocnice Bohunice, které mají od 1500 do 2000 lůžek, hospodaří s rozpočty od 5 do 10 miliard korun. Naopak nejmenší nemocnice s přibližně 50 lůžky hospodaří s rozpočty kolem 200 milionů. Naše hospodaření bylo až do roku 2017 vyrovnané, rok na to jsme vykázali ztrátu zhruba 20 milionů, což odpovídá přibližně 5 % ze všech příjmů, a loni jsme hospodařili s nulou. Musím však podotknout, že od roku 2009 nemocnici dotuje brněnský magistrát ročními částkami od 40 do 60 milionů, bez kterých bychom se mohli rozloučit například s nepřetržitou službou a možná i s nemocnicí jako takovou. Ve stejné situaci se ovšem nacházejí téměř všechny české nemocnice.

Můžete blíže specifikovat složitou ekonomickou situaci nemocnic, způsobenou mimo jiné povinným růstem mezd?

Téměř všechny krajské a městské nemocnice jsou závislé na dotacích svých zřizovatelů. Procentuální podíl plateb od zdravotních pojišťoven za provedené zdravotní výkony klesá a podíl dotací udělovaných na základě politického rozhodnutí roste. To znamená, že úspěšná nemocnice v budoucnu nebude muset kvalitně a efektivně léčit, ale úspěšně žádat o dotace. Samozřejmě, že se stejně jako ostatní nemocnice potýkáme s povinně rostoucími osobními náklady a minimálním nárůstem plateb ze zdravotního pojištění. Abychom to objasnil, musím čtenářům vysvětlit, jak je v naší zemi hrazena lůžková péče.

Prosím, pusťte se do toho…

Všechny nemocnice jsou placeny zdravotními pojišťovnami za to, že léčí jejich pojištěnce. Zní to překvapivě, ale nemocnice nedostane zaplaceno tím víc, čím více nebo lépe léčí, ba naopak, pojišťovny nás nutí léčit, až už není zbytí a co nejlevněji. Smlouvy mezi nemocnicí a pojišťovnou mají, zjednodušeně řečeno, dva základní parametry, kterými jsou limit objemu péče a za něj dohodnutá platba. Limit péče je dán počtem pacientů, které musíte ošetřit a léčebnou náročností diagnóz. Pokud splníte limit objemu péče, dostanete dohodnutý balík peněz. Jestliže léčíte méně, platby jsou kráceny, a pokud léčíte více, nedostanete péči nad limit zaplacenou vůbec nebo jen částečně. Každá nemocnice se snaží dlouhodobě zlevňovat nákupy materiálu a držet mzdy v rozumné hladině, aby ufinancovala dohodnutý objem péče a uzavřela rok alespoň s nulou. V situaci, kdy jen stěží ušetříte na vyrovnané hospodaření, si představte, že ze zákona musíte přidat všem zdravotníkům, a to opakovaně v průběhu roku a půl. Celkem mzdy vzrostou zhruba o 20 %, přičemž platby od pojišťovny se navýší za stejné období a za stejný objem péče pouze o 8 %. Když vše vztáhneme na nemocnici s naším rozpočtem, dostaneme ve výsledku ztrátu 20 milionů korun, o kterou jsme se nijak nezasloužili. Pouze dodržujeme zákony a šetříme, kde se dá.

Dotýká se současná ekonomická situace i přímo pacientů?

Důsledky současného systému pacienti pociťují, aniž si to sami uvědomují. Především se jedná o dlouhé čekací lhůty na operace a nemožnost doplatit si lepší implantáty nebo materiál. Když půjdete na plánovanou operaci a sdělí vám termín za 10 měsíců, žádejte o vysvětlení pojišťovnu. Může se totiž stát, že nemocnice v daném roce už má splněný limit a operaci by musela platit ze svého. Proto ji raději přesune na další období. Pokud chce pacient například kvalitnější kloubní náhradu, má dvě možnosti. Buď zaplatí celou operaci včetně lepší náhrady a utratí kolem 120-tisíc korun, nebo se smíří s levnou variantou, kterou platí pojišťovna. Doplatit si pouze rozdíl v ceně protézy, což může být 10-tisíc korun, zakazuje zákon.

Co by bylo optimálním řešením pro zlepšení hospodaření nemocnic?

Klíčový je systém zdravotní péče, který odměňuje kvalitu a efektivitu. Podle mého názoru by pomohlo zjednodušení systému úhrad a jeho vazba na výkonnost poskytovatele, a především narovnání systému zdravotního pojištění buď směrem k jeho původnímu významu, nebo k přiznání, že vlastně neplatíme pojistné, ale daň. Problematiku ekonomiky zdravotnictví se snaží řešit více či méně úspěšně všechny země a optimální systém zřejmě neexistuje. Například zdravotnictví USA je v podstatě tržní s minimální regulací a se špičkovou péčí jen pro majetné. Vše platí pacient, ať už přímo nebo přes komerční, často vysoké pojistné. Na druhé straně stojí zcela státní britské zdravotnictví s regulovanými cenami a zdravotníky placenými královsky bez vazby na výkon, což vede k poklesu efektivity. Jako ideální se jeví systém, který kombinuje tržní prvky se státní regulací a kontrolou kvality. Stát totiž musí chránit pacienta v okamžiku nemoci, kdy je každý zranitelný. Trh sám o sobě v poskytování zdravotní péče nefunguje dobře, protože odběratel a dodavatel služby nemají rovné postavení.

Vaše nemocnice je více než 10 let nemocnicí městskou. Jak hodnotíte toto období?

Jedná se o období, kdy se Úrazová nemocnice stala jednou z nejlépe hodnocených nemocnic v Česku. Díky kvalitě služeb obsadila 3. místo v hodnocení Nejlepší nemocnice ČR 2019. Na druhé straně se prohloubila ekonomická závislost na příspěvku zřizovatele. Když se tedy zaměřím na fungování a rozvoj nemocnice, jednalo se o změnu k horšímu, protože jako specializované traumatologické centrum bychom měli výrazně lepší ekonomické podmínky. Řešili bychom vysoce specializované případy, stěhovali by se k nám specialisté z celé republiky, možná i ze zahraničí, a budovali bychom mezinárodní věhlas v praktické medicíně, vědě i výuce. Pozitivně lze celé období hodnotit z hlediska našich pacientů, kteří získali velmi kvalitní chirurgickou péči.

Průmysl Dnes