Drahá energie bude škodit průmyslu v EU ještě 20 let

Podrobnosti

Kategorie: Energetika

Londýn - Vysoké ceny elektrické energie a plynu budou ničit konkurenceschopnost evropského průmyslu ještě nejméně 20 let.

Varoval před tím v rozhovoru pro britský list Financial Times hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Nejvíce ohroženy jsou energeticky náročná odvětví, jako ocelářství nebo petrochemie, které v Evropě zaměstnávají téměř 30 milionů lidí, řekl Birol.

Evropa podle ekonoma IEA ztratí během příštích dvou desetiletí třetinu svého světového podílu na exportu energeticky náročné produkce. Hlavním důvodem je, že ceny energie jsou zde mnohem vyšší než v USA. Tam energie v posledních letech výrazně zlevnila zásluhou prudkého a vládou nijak nebrzděného rozvoje těžby plynu a ropy z břidlicových hornin.

Vedle přemrštěných podpor pro drahé obnovitelné zdroje se na nekonkurenceschopných cenách energie v EU podílí zavržení jaderné energie v některých zemích a odpor vůči těžbě z břidlic, uvedl ekonom IEA. Zdražování energie vyvolává mezitím stále silnější rozhořčení v průmyslu, jehož vůdci žádají změny, které zachrání jejich odvětví před zánikem.

Podle Birola nesnížila konkurenceschopnost EU samotná zelená politika, ale hlavně cenový rozdíl mezi EU a USA. "Je to nová věc a má strukturální charakter. Není to nic jednorázového," řekl Birol. "Evropa si neuvědomila závažnost problému konkurenceschopnosti," dodal.

Evropa naprostou většinu své spotřeby plynu dováží a dovozní ceny jsou nyní asi třikrát vyšší než ceny plynu v USA. Elektrická energie je zde proti Spojeným státům dvakrát dražší a tyto rozdíly podle Birola přetrvají "nejméně 20 let".

Podle Birola se až příliš velká vina za nynější situaci klade neúměrným ambicím EU v boji proti změně klimatu a téměř se zanedbávají vysoké náklady dovážené energie. Podle něj si ale Evropa i tak musí konečně uvědomit, že problém klimatu nemůže vyřešit sama, protože i kdyby v roce 2030 nadobro přestala vypouštět skleníkové plyny, trend globálního oteplování to nijak nezmění.

Evropa by se podle Birola měla snažit o nápravu tím, že přizná větší roli jaderné energii a těžbě břidlicového plynu. Dále musí povzbuzovat energetické úspory a sjednat pro sebe výhodnější dlouhodobé kontrakty na dovoz plynu. Řešit také musí "zvrácené výsledky" špatně nastavených programů podpor zelené energie a problém zhroucení trhu emisních povolenek.

01.02.2014  ČTK