Rusko prý dodá plyn jiným zájemcům, když Západ dodávky odmítne

Podrobnosti

Kategorie: Energetika

Berlín - Moskva nabídne svou ropu a plyn jiným zájemcům, pokud se Západ v reakci na ukrajinskou krizi od ruských energetických dodávek odstřihne. Na obchodní konferenci v Berlíně to podle agentury Reuters prohlásil ruský vicepremiér Igor Šuvalov.

Evropská unie považuje za jednu z klíčových podmínek své energetické bezpečnosti nezávislost na ruském plynu a ropě, především východoevropské členské země se ale prozatím bez těchto ruských surovin zcela neobejdou.

"Pokud chtějí snížit svou závislost, tak budou (západní státy) odkázány na jiné," řekl Šuvalov. Zdůraznil, že Rusko po několik desetiletí dodává ropu a plyn přesně podle uzavřených dohod, takže není možné obviňovat Moskvu z nespolehlivosti. "Z mého pohledu je to špatné, hloupé a nepravdivé," dodal.

Šuvalov k otázce dodávek plynu ještě prohlásil, že Rusko má pověst důvěryhodného dodavatele energií, proto může jednat s jinými možnými partnery, než jsou západní země. Řekl, že západní sankce vůči Rusku kvůli Ukrajině nijak nezměnily názor ruského prezidenta Vladimira Putina. Vicepremiér dodal, že čím přísnější sankce Západ na Moskvu uvalí, tím více se ruská společnost sjednotí.

Ve středu ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič oznámil, že energetický gigant Gazprom je blízko k uzavření klíčové smlouvy s Čínou o dodávkách plynu a že příslušná dohoda by mohla být podepsána již v květnu. Podle Dvorkoviče zbývá dojednat jen cenu.

Gazprom chce plánovaný plynovod do Číny spustit do roku 2020, původně ale počítal s termínem o dva roky dříve. Ruská monopolní firma disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Společnost pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky po zemním plynu v Evropské unii.

Šuvalov se v Berlíně vyjádřil i k ekonomické otázce připojení ukrajinského Krymu k Ruské federaci. V rozhovoru s listem Die Welt řekl, že černomořský poloostrov potřebuje investice do infrastruktury, které není možné hradit ze stávajících ruských fondů.

"Když země získá dva miliony nových obyvatel, kteří si žádají velké investice, tak se to nemůže stát prostým přesměrováním fondů z existujících státních programů," řekl s tím, že mimořádné výdaje je potřeba na silnice a přístavy.

Rusko možná kvůli Krymu změní svá rozpočtová pravidla. Ta v současné době omezují půjčky na maximálně jedno procento výkonu ekonomiky a rovněž spojují výdaje s dlouhodobými cenami ropy. "Myslím, že je správné, aby se toto pravidlo kvůli dvěma milionům nových ruských občanů na Krymu změnilo," řekl Šuvalov. Dodal, že ruský státní dluh patří mezi nejnižší v Evropě, takže by za zmíněných podmínek nevadilo "trochu ho zvýšit".

Rusko již dříve schválilo první balík finanční pomoci pro krymské hospodářství. Tyto peníze mají na anektovaný poloostrov putovat ze státních rezerv.

15.04.2014  ČTK