České vysoké učení technické v Praze

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Do boje s pandemií zapojilo ČVUT také roboty

Uplynul rok, kdy rektor Českého vysokého učení technického v Praze šel osobním příkladem a na sociálních sítích zveřejnil svoji fotografii ve vlastnoručně vyrobené, funkční ochranné masce z PET láhve. Stal se tak jednou z tváří boje vědců proti pandemii. Od té doby je ČVUT významným centrem řady inovací a výrobnou nových ochranných pomůcek pro zdravotníky. Nejen o tom budeme hovořit s doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Pandemie COVID-19 zásadně poznamenala životy studentů a vyučujících na všech úrovních vzdělávacího systému. Jakým způsobem jste se s ní vypořádali z hlediska organizace výuky?

Pandemie prověřila univerzitu a její řízení po všech stránkách – organizační, technologické, ale i lidské. Negativní je bezpochyby stále přetrvávající bezkontaktní výuka a nepřímý kontakt se studenty. Snažíme se minimalizovat dopady absence praktické výuky a cvičení, a to řadou inovativních prvků s využitím nejmodernější techniky, protože praxe je pro budoucí inženýry klíčová. Pandemie bezpochyby urychlila využití elektronických podkladů pro výuku a povedlo se natočit nová videa z laboratoří a streamy s vyučujícími. Mě například velmi zaujal systém Internet Reactory Lab pro vzdálenou výuku práce s jaderným štěpným reaktorem ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Jaké záměry má vaše škola pro výuku v právě začínajícím letním semestru?

Nadále budeme pokračovat ve výuce na dálku, která nás všechny sice omezuje, ale postupně jsme zlepšili její technologii a budeme v tom pokračovat i letos. I mimo krizi – v budoucnosti – se nám tyto moderní metody budou hodit jako alternativa. Domnívám se, že naši pedagogové a studenti zvládají současnou situaci skvěle. Můžeme očekávat, že delší trvání bezkontaktního stavu výuky se může projevit na počtu příjezdů zahraničních studentů.

Jak je na tom univerzitní věda, když je omezen osobní kontakt a cestování, a především mezinárodní spolupráce je složitější?

Naše výzkumné aktivity jsou ovlivněny jen málo. Můžeme pracovat v laboratořích, konferovat o postupu a výsledcích distančně, a je to velmi efektivní. Ovlivněny jsou konference, ale produkce publikací nikoliv. Paradoxně zůstává více času na práci na článcích shrnujících naše výsledky. Neočekával bych tedy velký dopad na publikační a tvůrčí výstup. O kvalitě výzkumu na univerzitě nás ubezpečil při své misi v závěru roku 2020 i mezinárodní hodnotící panel. Ze 14 hodnocených součástí je pět excelentních a valná většina velmi dobrých! To svědčí o tom, že máme skvělou úroveň výzkumu a tvůrčí činnosti. Hodnotící panel nám poskytnul řadu doporučení, která nyní implementujeme k dalšímu zlepšení situace.

Pane rektore, jaké inovace ČVUT roku 2020 považujete za ty nejúspěšnější? Získali za ně studenti nebo vyučující nějaká ocenění? Kde a v jakých institucích jsou vaše inovace využívané v praxi?

Naši vědci obratem zareagovali na loňský akutní nedostatek dezinfekce a vyrobili jí od 9. března do 30. dubna na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské 112-tisíc litrů. Sloužila nejen pro potřeby univerzity, ale i IZS hl. města Prahy, nemocnic, pražských městských částí, Horské služby ČR, domovů seniorů, dětských domovů a mnoha dalších veřejně prospěšných organizací. Dále jsme ve spolupráci s pracovní skupinou COVMASK vyvinuli celoobličejové masky pro lékaře v první linii. Projekt celoobličejových respirátorů byl sestaven z potápěčských masek a celkem se jich vyrobilo 30-tisíc kusů. ČVUT projekt podpořilo a poskytlo odborné zázemí. O projektu informovala i zahraniční média, např. The New York Times, The Guardian a agentura Reuters.

Na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky se v rekordním čase jednoho týdne zrodila ochranná polomaska CIIRC RP95-3D. Získala certifikaci a poskytuje nejvyšší stupeň ochrany FFP3. Ve spolupráci s průmyslovými partnery vyvinul start-up TRIX Connections, který vznikl na ČVUT, model s označením RP95-M pro sériovou výrobu metodou vstřikování plastů v počtu až 10-tisíc kusů denně. Maska získala plnou CE certifikaci. Inovativní vývoj dále pokračuje, a to směrem k větší customizaci založené na digitalizaci výroby, a to přes přizpůsobení respirátoru pro děti na základě parametrizovaných dat z Antropologického ústavu PřF Masarykovy univerzity až po další možnosti vývoje metod pro individualizované modely masky vyráběné pomocí 3D tisku.

Dle mých informací se ČVUT zapojilo také do vývoje plicních ventilátorů…?

Ano, prof. Karel Roubík se svým týmem z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, firmou MICo a dalšími experty vyvinul plicní ventilátor CoroVent, který začala v rámci licence ČVUT sériově vyrábět třebíčská společnost MICo Medical. V srpnu 2020 získal CoroVent prestižní certifikaci FDA (Food and Drug Administration), což mu umožnilo vstoupit na světové trhy mimo EU. CoroVent by nevznikl bez finanční podpory partnerů v celkové částce 29 mil. Kč. Na ventilátor probíhala sbírka prostřednictvím Nadačního fondu Donio, díky němuž bylo vybráno během dvou týdnů 22 mil. Kč, 5 mil. Kč darovala přes Červený kříž společnost Coca-Cola. Na začátku listopadu začala distribuce CoroVentu do českých nemocnic.

Podíleli jste se v rámci boje proti COVID-19 také na vývoji aplikací a komunikačních online řešení?

Ano. Vědci a studenti z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické spustili projekt FreMEn contra COVID. Jeho výstupem je unikátní aplikace Nebojsa, která poradí, kdy se vyhnout frontám v obchodech nebo přeplněným parkům. CIIRC a TRIX Connections společně vyvinuly aplikaci pro smartphony pro skenování obličeje pro výběr vhodné velikosti těsnění masky. Dále představily integrační systém pro online monitoring kapacit různých kategorií lůžek v nemocnicích v reálném čase „Lůžka On-line“, a to ve spolupráci s VŠB-TUO a FN Ostrava. Fakulta elektrotechnická se podílela na webové aplikaci pro práci s historickými prameny HistoryLab.cz určené pro učitele dějepisu. Tři studenti Fakulty informačních technologií spustili chatbota na webu o koronaviru www.koronavirus24.cz, který odpovídal během jarní vlny 24 hodin denně na dotazy týkající se koronaviru. Za tento projekt obdrželi Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné činy studentů či absolventů pro rok 2020. Fakulta také vypracovala pro mobilní aplikaci eRouška nezávislý posudek a zapojila fakultní výpočetní cloud CloudFIT do projektu Folding@Home. Ten využívají vývojové týmy po celém světě pro výpočty a simulace při výzkumu léčebných látek.

Uplatnili jste v rámci projektů spojených s pandemií také nějaká neobvyklá, originální řešení nebo technologie?

Zmínil bych, že do boje s pandemií se zapojili i roboti. Robot „pipeťák“ z CIIRC od března pomáhal při testování vzorků lidí s podezřením na nemoc COVID-19 v Nemocnici na Bulovce. Prostřednictvím několika pipetovacích robotů Eppendorf se automatizovalo testování vzorků v Nemocnici Na Bulovce, 1. LF UK a FN Královské Vinohrady. Tým doc. Lukáše Vojtěcha a Ing. Marka Nerudy z Fakulty elektrotechnické v rekordním čase tří měsíců navrhl a otestoval prototyp textilního kompozitního materiálu, který je možné sterilizovat elektrickým proudem. Tvoří jej uhlíkové textilie, nanotextilie a elektrodový systém. Koncept filtru je přihlášen k patentové ochraně a v současné době tým hledá partnery pro zavedení do výroby. Všechny hlavní aktivity, které před rokem započaly, pokračují. Snažíme se uvažovat i o tom, jak pomoci s řešením celospolečenských dopadů krize, která již dávno není jen krizí zdravotní.

Průmysl Dnes