JUTA, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Největším kapitálem světa je stále myšlenka či nápad

Jelikož se v posledních letech hodně mluvilo o ekonomickém ochlazení, které přijde po období relativně dlouhého růstu, připravovaly se mnohé firmy mimo jiné na pokles zakázek. Nikdo ale nepočítal s pandemií onemocnění COVID-19, která loni zaskočila celý svět a jejíž dopady přetrvávají i v prvních měsících roku letošního.

Výjimkou nebyl ani Jiří Hlavatý, statutární ředitel společnosti JUTA, která je tradičním lídrem tuzemského textilního průmyslu. „Pokles ekonomiky jsme očekávali, ale ne pandemii, a navíc v takovém rozsahu a s opatřeními obrovsky zasahujícími do soukromého i pracovního života. Vždyť je to situace, kterou nikdo z nás nezažil. Každý den jsme se za pochodu učili, jak s ní pracovat, žít a jak v těchto podmínkách řídit firmu. Textilní průmysl byl historicky celosvětově drcen ze všech stran, patří mezi nejchudší a v Evropě je nejohroženějším odvětvím. Možná i proto jsme zvyklí, že nic není zadarmo a o všechno musíme bojovat. Samo prostě do klína nic nespadne,“ říká na úvod rozhovoru pro Průmysl Dnes statutární ředitel firmy z Dvora Králové nad Labem, v jejíchž 17 českých závodech pracuje více než 2300 zaměstnanců.

Co bylo pro společnost JUTA v období pandemie nejnáročnější a ve kterých oblastech jste pocítili nejtvrdší dopady?

Nečekali jsme, že kromě běžných činností budeme muset řešit opatření, jak chránit zdraví všech zaměstnanců, za které jako zaměstnavatelé neseme odpovědnost. Připravili jsme vlastní program na ochranu pracovníků před nákazou, takže jsme zaměstnance s příznaky nákazy vždy okamžitě posílali na námi placené testy, a to včetně všech spolupracovníků, se kterými přišli do styku. Šlo často i o desítky lidí, kteří byli i denně testováni, protože jsme potřebovali zamezit rozšiřování COVIDu-19 po pracovištích. Nejtvrdší dopady nedostatku zakázek jsme pocítili v dubnu a květnu hlavně u výrobků pro stavebnictví. Od doby, co jsem v JUTĚ ředitelem, se nám nikdy nestalo, abychom museli na několik týdnů zastavit celý výrobní závod. Všichni zaměstnanci včetně ředitele byli nuceni zůstat doma. Zase se potvrdila výhoda diverzifikace našeho výrobního programu, kdy ostatní výroby, i když omezeně, fungovaly. Propady tržeb ve druhém čtvrtletí byly pro mě osobně frustrující už i proto, že každý měsíc musíme počítat jenom s náklady na mzdy kolem 100 milionů korun.

V médiích během pandemie zazněl také váš výrok o tom, že „chleba se bude lámat na podzim“. Jak konkrétně lámání proběhlo?

Měli jsme velké štěstí, možná i zásluhy na tom, že lámání chleba se projevilo v náš prospěch. S pokorou jsme přijali, že již ve druhém pololetí minulého roku se začala situace s dostatkem zakázek zlepšovat a podzim pro nás dopadl lépe, než jsme čekali. Byl by ještě lepší, pokud bychom nestrádali nedostatkem vstupního materiálu, netkaných textilií pro podstřešní membrány pod šikmé střechy. Na stejných strojích se totiž vyrábějí také netkané textilie pro hygienické účely jako roušky a ochranné obleky pro zdravotníky, kde byl nárůst spotřeby enormní. Samozřejmě jsme chápali, že tato oblast použití měla přednost, ale tato neočekávaná situace nás zaskočila.

S jakými celkovými výsledky jste rok 2020 uzavřeli?

Dnes už mohu říct, že tržby jsme měli v přibližně stejné výši jako v roce 2019 (tedy ve výši zhruba 7,8 miliardy korun). Tento výsledek nás příjemně překvapil. Nečekali jsme ho, ale, jak jsem již říkal, není zadarmo. Stojí za ním neuvěřitelné úsilí všech „Jutařů“ včetně odolnosti vůči psychickému tlaku a stresu, pod kterým dlouhodobě pracujeme. I proto jsme se rozhodli zvýšit mzdy měsíčně o 3-tisíce korun, tedy zhruba o 8 %. Šlo o rozhodnutí ze dne na den a nebylo motivováno tlakem odborů ani zaměstnanců.

Zažil jste někdy dříve podobně krizovou situaci? Co ještě společnosti JUTA pomáhá, aby složitý vývoj zvládla?

Podobného rozsahu ne, ale několik krizí máme již ve firmě za sebou a já osobně jsem jich také pár zažil. Celý náš život je prostě jedna velká zkušenost. Myslím si, že úspěch, nebo zvládnutí složitého vývoje, jak se ptáte, hodně záleží na tom, jak se chováte k zaměstnancům a pracovním týmům. Na lidi si musíte udělat čas, a právě naši zaměstnanci jsou silnou stránkou JUTY.

Život ale není jen COVID-19. Které další události byly klíčové pro rozvoj firmy a co vám osobně udělalo radost?

Souhlasím, že život není jen COVID-19. Ve své pozici se kromě ochrany zdraví pracovníků musím plně soustředit na správné fungování firmy, a hlavně na její budoucnost, což je nyní možné díky našim dobře nastaveným mechanismům ochrany zdraví. Zpětně vzato, klíčová pro nás byla drastická opatření v dubnu a květnu, kdy se nám nedostávalo hotovosti. Společně s ekonomickou ředitelkou jsme rozhodovali o nezbytnosti každého nákupu. Bylo to až nepochopitelné, že firma s obratem téměř několika miliard šetřila každou korunu. Mile mě překvapil přístup mých kolegů, kteří se do hledání úspor zapojili. A co mě udělalo radost? Právě potvrzení poznání, že mám kolem sebe fajn lidi.

Podařilo se firmě také získat nové významné zakázky a pokračujete v inovacích?

Díky oslabení asijských dovozů se nám vrátily některé ztracené trhy. Vyhráli jsme tendr na vodní rezervoár Habonim o rozsahu 40 hektarů v oblasti Haifa v Izraeli. Je to velká reference pro naše polyethylenové membrány šíře 8 metrů. Jde o největší projekt rezervoáru na užitkovou vodu v Izraeli za posledních 10 let. Na této vodní nádrži budou instalovány fotovoltaické články na plovoucích nosičích na výrobu elektřiny. Dále se nám podařilo úspěšně vstoupit na trhy v Jižní Americe se síťovinou na balení slámy nebo sena. Bylo toho opravdu hodně. Velký inovační potenciál stále vidíme v našich podstřešních membránách pod šikmé střechy, kde máme mnoho dalších nápadů. Stále totiž platí, že největším kapitálem světa je myšlenka či nápad.

Značka JUTA je neodmyslitelně spjata právě se střešními membránami. Jak si vede v tomto segmentu?

Jedná se o segment, ve kterém se dále rozšiřujeme a kde se nám daří. Trvale se pohybujeme na samotném vrcholu světových výrobců podstřešních membrán pro šikmé střechy. Tržby těchto výrobků se blíží dvěma miliardám korun a naším největším trhem je Německo. Díky úspěšným prodejním týmům, které jsou podporovány profesně zdatným aplikačním servisem, vývojem a důslednou kontrolou kvality, máme ovšem zákazníky ve všech zemích Evropy a také třeba v USA a Austrálii.

Přestože lze stále těžko predikovat, zeptám se, co očekáváte od letošního roku?

Hlavním předpokladem pro nás všechny je, abychom byli zdraví a pandemie nezasahovala tolik do našich životů. Naše ekonomická ředitelka tvrdě pracovala na plánech roku 2021. Víme, že musíme být opatrní, ale nemáme jinou volbu než pokračovat ve stejném rytmu a úsilí. Vycházíme z reálné úvahy, že když pracovní týmy zůstávají i pro letošní rok nezměněny, záleží na nás, jak se nám bude dařit. Samozřejmě, že naše úspěšnost a spokojenost bude hodně závislá na tom, jak se bude dařit především zemím v Evropské unii, kam z celkového exportu ve výši 85 % vyvážíme kolem 75 % naší výroby.

Počítáte s omezováním investic a vůbec kolik peněz obvykle investujete?

Veškerý zisk po odpočtu daně z příjmu vracíme zpět do společnosti a jen menší část držíme jako vlastní zdroj pro případ, že se přestane dařit. Naší největší slabinou při utrácení peněz jsou stavební investice do modernizací zastaralých výrobních a skladovacích hal, někdy i více jak sto let starých. Jejich rekonstrukce jsou nezbytně nutné pro zlepšení pracovního prostředí. Ukrajují nám velkou část finančních prostředků, které bychom více použili na investice do nových technologií a výrobků. Rozsah stavebních a strojních investic se v naší společnosti pohybuje pravidelně ve výši 650 miliónů korun ročně, přičemž řada těchto prostředků směřuje do automatizace výrobních procesů a informačních systémů.

Průmysl Dnes