Masarykova univerzita

Podrobnosti: Kategorie: Exkluzivní rozhovory

masarykova univerzita 3 14 Špičková vědecká centra lákají na Masarykovu univerzitu zahraniční vědce i studenty

Na Masarykovu univerzitu v Brně se každý rok hlásí desítky tisíc uchazečů z České republiky i zahraničí. Univerzita sází na rozvoj vědy a výzkumu a na své konto si nedávno připsala významný objev z oblasti léčby kmenovými buňkami.

Nejen o něm jsme si povídali s Mgr. Terezou Fojtovou, tiskovou mluvčí univerzity.

Můžete nám na úvod představit Masarykovu univerzitu v Brně v číslech? Jaký je aktuální počet studentů? Kolik oborů nabízíte?

Na Masarykově univerzitě v Brně, která je druhou největší univerzitou v České republice, aktuálně studuje kolem 41-tisíc studentů a významnou skupinu tvoří slovenští posluchači. Studenti si mohou vybírat z pestré nabídky více než 1 400 studijních oborů, a to jak bakalářských, magisterských, tak i doktorských. Uchazeči o studium na Masarykově univerzitě každoročně zašlou kolem 60-tisíc přihlášek a díky tomu je univerzita jednou z nejžádanějších vysokých škol v České republice. Celkem Masarykovu univerzitu tvoří 9 fakult a přes 200 kateder, klinik a ústavů. Se 4-tisíci zaměstnanci jsme druhým největším zaměstnavatelem v kraji.

Počátkem listopadu jste otevřeli výběrová řízení do bakalářských a magisterských oborů pro akademický rok 2014/2015. Mohou se zájemci těšit na nějaké nové obory?

Při široké nabídce 1 400 oborů je zřejmé, že nové obory stále vznikají. Masarykova univerzita navíc v uplynulých sedmi letech získala 140 milionů korun z evropského programu vzdělávání pro konkurenceschopnost právě na inovaci a rozvoj nových studijních programů. Inovovány byly desítky studijních oborů a kurzů. Konkrétně můžu zmínit například obor Fyzika a management vědy a výzkumu, na lékařské fakultě je to například Lékařská genetika a molekulární diagnostika, na Přírodovědecké fakultě pak Geografie se zaměřením na vzdělávání v kombinaci s politologií. Nové obory byly otevřeny i na sportovní fakultě.

Každoročně provádíte průzkum o uplatnění absolventů. Z toho letošního vyplynulo, že absolventi si polepšili, co se týká výše nástupních platů. Máte přehled o tom, jací absolventi nacházejí snáze uplatnění na pracovním trhu?

Z našich dlouhodobých průzkumů vyplývá, že nejsnáze nacházejí uplatnění absolventi Fakulty informatiky. V rámci průzkumu jich 80 % uvedlo, že již v době státních závěrečných zkoušek měli práci nebo minimálně věděli, kde budou pracovat. Právě absolventi Fakulty informatiky také získávají nejvyšší nástupní hrubé platy. Jak ukázal poslední průzkum, průměrná výše nástupního platu se u těchto absolventů pohybovala kolem 33-tisíc korun. Pokud bychom to srovnali se zprůměrovaným hrubým nástupním platem absolventa Masarykovi univerzity, tak ten se liší – ve veřejném sektoru se pohybuje kolem 20-tisíc korun, zatímco v soukromém kolem 25-tisíc korun.

Dalšími absolventy, kteří snadno nacházejí uplatnění v praxi, jsou studenti Lékařské fakulty, ale i Přírodovědecké fakulty. Co je možná trochu překvapivé, ani absolventi Filosofické fakulty nehodnotí proces hledání práce jako složitý.

Spolupracujete v oblasti přípravy kurzů a jejich náplně také s firmami? Jak reagujete na vývoj poptávky na pracovním trhu?

Spolupráce s firmami je rozvinuta na mnoha fakultách Masarykovy univerzity a u řady oborů dosahuje velmi konkrétní podoby. Například na Lékařské fakultě se část výuky realizuje přímo v praxi v nemocnicích. Ale i na Ekonomicko-správní fakultě nebo Fakultě informatiky se firmy zapojují do zadávání závěrečných prací, takže studenti potom pracují na reálných problémech. Prostor pro spolupráci nabízí i humanitně zaměřené fakulty – například Fakulta sociálních studií spolupracuje dlouhodobě s vydavatelstvím Vltava-Labe-Press a vzniklo zde centrum regionální žurnalistiky.

Na druhé straně je třeba upozornit, že jakkoli vnímáme dění na trhu práce, tak musíme vychovávat naše absolventy tak, aby nebyli ohroženi krátkodobými výkyvy a byli schopni se na trhu práce uplatnit, i když by konkrétní zaměstnavatel nebyl na špici nebo by se změnili investoři v České republice.

Realizujete celou řadu vědeckých výzkumů. Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity nedávnou objevili enzym, který rozhoduje o tom, z jakých kmenových buněk se při vývoji jedince stanou nervové buňky. Můžete nám přiblížit význam tohoto objevu?

Znalost tohoto mechanismu by mohla usnadnit léčbu některých neurodegenerativních onemocnění, jako je například Parkinsonova nemoc, kterou by bylo možné léčit pomocí tzv. buněčné terapie. Pokud lékaři budou umět ovlivnit uměle činnost tohoto enzymu, tak by mohli být v budoucnu schopni vytvářet z kmenových buněk mnohem účinněji nové nervové buňky a využívat je například pro transplantace. Lze ale předpokládat, že by výzkum mohl být využit také v souvislosti s léčbou rakoviny, obezity nebo cukrovky, protože u těchto onemocnění tento enzym nefunguje správně.

Jaké další zajímavé vědecké výzkumy probíhají aktuálně na půdě Masarykovy univerzity?

Pestrost výzkumů na Masarykově univerzitě odráží široký záběr vědních oborů. Mám-li být konkrétní, mimo výzkum v oblasti kmenových buněk na Lékařské fakultě, si vědci připsali několik úspěchů v oblasti hledání nových léčebných metod pro léčbu leukemie. Přírodovědecká fakulta má velice úspěšný výzkum v oblasti znečištění životního prostředí. Mimořádné úspěchy ale zaznamenala i skupina, která se věnuje vlivu internetu a nových médií na mladou generaci. Výzkum ale probíhá například i na Antarktidě, kde máme vlastní vědeckou stanici. Z toho je patrné, že záběr je skutečně hodně široký.

Nedávno jste otevřeli vědecké výukové centrum Bioskop. Co toto centrum nabízí, pro koho je určeno a jaký je jeho záměr?

Cílem tohoto projektu je vzbudit v dětech a mladých lidech zájem o přírodovědné obory. Centrum Bioskop nabízí základním a středním školám kurzy, které jsou zaměřené na různá témata z oblasti biologie a chemie. Žáci a studenti si mohou vyzkoušet v laboratoři věci, na které v běžné školní výuce není čas nebo pro ně nemá škola například příslušné vybavení. Takže zájemci mohou přijít k nám do laboratoří, kde si pod vedením doktorandů vyzkouší některé pokusy, a v podstatě si tak osahají chemii a biologii v praxi.

Tento počin není ovšem jedinou aktivitou Masarykovy univerzity v oblasti popularizace vědy. Ráda bych upozornila například na stránky www.veda.muni.cz, kde se veřejnost může seznámit s vědeckým děním na Masarykově univerzitě. Pro žáky a studenty jsou zde připravena videa, kde se hravou formou mohou seznámit například s fyzikálními zákony. Kromě toho se realizuje celá řada dalších akcí, jako je například Noc vědců.

Jak si v současné době stojí věda z hlediska financí? Je obtížné získat finance na vědecké projekty? Z jakých zdrojů je nejčastěji financujete?

Masarykova univerzita hospodaří s rozpočtem, který pro letošní rok přesahuje 8 miliard korun, takže je patrné, že získávání prostředků navíc z různých zdrojů není jednoduché. Je třeba ale říci, že v posledních letech jsme byli velice úspěšní v získávání peněz z evropských fondů, zejména z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. Z něho bylo možné vybudovat mimořádně moderní infrastrukturu pro naše vědce. Tato infrastruktura k nám láká vědce ze zahraničí, kteří vyhodnotí, že nabízíme stejné podmínky jako zahraniční univerzity. Díky tomu, že umíme přilákat špičkové vědce, se daří vytvářet úspěchy na poli vědy, což je zase zajímavé pro studenty. Takže je to celé provázané. Samozřejmě není jednoduché finanční prostředky získat, ale musím říci, že zatím se nám v této oblasti daří.

Jaké projekty považujete v tomto roce za nejúspěšnější a proč?

V současné době se realizuje několik velkých projektů. Jak už jsem zmínila, jsou financovány z evropských strukturálních fondů. Jde například o projekt Středoevropský technologický institut, což je unikátní projekt, na kterém spolupracujeme ještě s dalšími univerzitami a některými pracovišti Akademie věd. V závěru tohoto projektu vznikne špičkové vědecké centrum zaměřené na vývoj a výzkum v oblasti kvality života a zdraví. Jeho úspěšná realizace patří k velkým úkolům, které se v brzké době budou dokončovat. Těsně před dokončením je také projekt vybudování centra pro biologické obory. Dokončuje se výstavba nového centra pro Fakultu informatiky. Projektů před dokončením je tedy celá řada. Některé byly dostavěny loni, jiné čeká finalizace v tomto roce.