Mendelova univerzita v Brně

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Měsíce jsme v online režimu, výuku přes internet budeme rozvíjet

Vysoké školy jsou už několik měsíců zavřené. Vyučování se přesunulo do online prostředí a zdá se, že tam ještě nějakou dobu zůstane. Na novou situaci se musela adaptovat i Mendelova univerzita v Brně, která je nejstarší vysokou školou svého zaměření v České republice. Tvoří ji pět fakult a jeden vysokoškolský ústav. K tomu univerzita provozuje ještě své podniky, jichž se pandemie také dotkla.

Přestože mají zaměstnanci i studenti plné ruce práce s tím, aby náročnou dobu zvládli, zapojují se i jako dobrovolníci. Na jaře šili roušky, nyní pomáhají například s trasováním. Do univerzitního života v době koronavirové krize nás nechal nahlédnout prorektor pro strategii, rozvoj a účelovou činnost doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D.

Bude to rok od vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19. Vysoké školy jsou zavřené už několik měsíců. V jakém režimu fungujete? A jak pandemie zasáhla do vašeho provozu?

V našem případě docela citelně. Byli jsme jednou z prvních českých vysokých škol, která přešla na online provoz. Od té doby jsme se toho samozřejmě hodně naučili a je zřejmé, že některé obory půjdou vyučovat alespoň zčásti i distančně. Na podzim jsme začali učit v klasickém režimu, ale v podstatě po několika dnech hygiena v České republice vysoké školy opět uzavřela. Aktuální situace se samozřejmě nedotýká jen výuky, vysoká škola provozuje koleje a menzy, botanickou zahradu, knihovnu, mateřskou školku, centrum sportovních aktivit. Všechny provozy univerzity vykazují různá omezení a nemalé finanční ztráty ve svých činnostech či zvýšené náklady při nařízených opatřeních.

Je online výuka plnohodnotná náhrada běžné výuky? Co například praxe nebo výzkum, jak byly zasaženy tyto oblasti?

Plnohodnotná náhrada to samozřejmě není. Nejvíce jsou tím postižení studenti prvních ročníků, kteří nestihli poznat, o čem vlastně vysoká škola je, nepoznali kolegy v ročníku, vyučující a fungování kampusu. S kolegy a vyučujícími se místo v lavicích střetávají na internetu. Sám jsem absolvent Lesnické a dřevařské fakulty a ze svého pohledu musím říci, že plnohodnotně nahradit výuku našich oborů přes internet nejde. Studenti musí vyrazit do terénu, mají komplexní hlavní cvičení z profilových předmětů, musí poznat, jak to funguje v praxi. To se do jisté míry samozřejmě týká i dalších fakult, které máme.

Nicméně situace si žádá své. Zatím to nevypadá, že by se vše brzy vracelo do normálu. Jaké novinky v oblasti online výuky chystáte?

Chystáme další rozvoj a podporu online výuky s důrazem na kombinaci různých metod. Často se nyní v tomto smyslu používá termín „blended learning“, co je tvorba učebních opor pro moderní metody výuky využívající zapojení studentů a jejich osobní aktivitu. Máme v plánu připravit studijní program v cizím jazyce s využitím blended formy výuky nebo zavádět nové metody, jako je takzvaný microlearning, který je postavený na využití současných komunikačních metod a nástrojů, mobilních telefonů a tabletů, a reflektuje časový rozvrh dne našich studentů.

Co dalšího jste přesunuli do online prostředí? Jak je to například se zkoušením?

V online režimu probíhá většina výuky už od podzimu. Na naší škole stále svítí červená na semaforu a jen tak se to nezmění. V tomto módu proběhlo i zkouškové období, což sebou samozřejmě nese určitá rizika. Uvědomujeme si, že v online světě je obtížnější zabránit neetickému chování studentů. Vyučující se mu snaží v rámci svých možností předcházet, a pokud k takovému jednání dojde, řeší je v souladu s platnými předpisy. Zveřejnili jsme proto doporučení, co mohou a nemohou studenti při zkoušce dělat, aby se případnému disciplinárnímu řízení vyhnuli.

Vaše univerzita provozuje i školní podniky. Jak současná situace zasáhla do jejich provozu? Jaká opatření jste přijali?

Školní podniky jsou významnou součástí univerzity a slouží jednak potřebám praktické výuky studentů, a jednak k řešení výzkumných úkolů a ověřování vědeckých poznatků v praxi. V podstatě se jich pandemie koronaviru dotkla tak jako řady jiných podniků v zemědělství a lesnictví. Na školním lesním podniku se tedy ke kůrovcové kalamitě přidružily ještě problémy v našem Kongresovém centru zámek Křtiny, který je hotelovým typem provozu a od letošního roku jsme jej byli nuceni dočasně uzavřít. Na školním zemědělském podniku byla prioritně všechna opatření směřována k zajištění zdraví a ochrany pracovníků, kteří každodenně pečují o hospodářská zvířata, případně zajišťují další související činnosti. Kolektiv pracovníků byl rozdělen na pracovní skupiny, které se vzájemně nepotkávaly a střídaly se ve směnách na pracovišti. Výukové aktivity na školních podnicích byly dočasně přerušeny a stejně tak jejich spolupráce s veřejností.

Od jara jste se aktivně zapojili do boje s koronavirem. Zaměstnanci MENDELU šili na jaře roušky, vyráběli dezinfekci, nyní pomáhají s trasováním. Co konkrétně mají na starost a jak vás to obohatí do dalšího fungování?

Situace v České republice je z hlediska počtu nakažených dlouhodobě horší než na Slovensku. Krajská hygienická stanice proto na přelomu roku požádala brněnské vysoké školy o pomoc. U nás se přihlásili hned dvě desítky lidí na pomoc s trasováním. Zaměstnanci vypomáhají, jak mohou, někteří i denně – po práci nebo při ní. Například kolegové z mezinárodního oddělení trasují nemocné cizince díky svým perfektním jazykovým znalostem. Je to na rozhodnutí každého z nás, jak může pomoci, hodně jsou aktivní také naši kolegové ze sportovního centra nebo studentské spolky.

Jaké zajímavé vědecké či výzkumné projekty aktuálně na univerzitní půdě řešíte? Vím, že je jich celá řada, ale pokud bychom zmínili třeba dva tři nejzajímavější…

Příkladů je skutečně celá řada. Zmínit můžeme například speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže výsledky našeho výzkumu přenést do praxe. Velkou výzvou je klimatická změna, která se samozřejmě odráží i v lesnictví. Naši experti vedou mezinárodní evropský projekt, který bude zkoumat využití některých méně častých dřevin. Evropský projekt vedeme i v oblasti cestovního ruchu, který pandemie velmi výrazně zasáhla. Kolegové museli celé zadání přehodnotit a nyní zkoumají, jak se obor dostane z krize.

Letošní rok jste si pojmenovali jako rok velkých změn. Zahajujete oslavy výročí narození J. G. Mendela. Jak oslavy pojmete a jaké další události vás čekají?

Stále platí, že zakladatel genetiky Johan Gregor Mendel je proslulejší více v zahraničí než v zemi, kde se narodil. Tento fakt je už notoricky známý a my se budeme samozřejmě snažit to změnit. Program oslav budeme teprve zveřejňovat, samozřejmě tam budou vědecká sympozia, tedy pokud to pandemie dovolí. Chceme se zaměřit také na středoškoláky a obecně studenty. Budeme pro ně vydávat komiks s mendelovskou tematikou. Se jménem Mendela nás pojí také univerzitní pivo, málokdo asi ví, že Mendel dělal svoje pokusy na Starém Brně ve skleníku, 

Průmysl Dnes