Nemocnice Jihlava, p.o.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Po pandemii posilujeme (nejen) intenzivní péči

Největší nemocnicí svého regionu, ve které se mimo jiné koncentruje široké spektrum vysoce specializované péče, je Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace kraje Vysočina. Role lídra jí právem náleží i díky dalším charakteristikám, jako je například 1680 zaměstnanců nebo roční rozpočet ve výši zhruba 2,5 miliardy korun.

Velmi významná je také proto, že pravidelně realizuje investiční a modernizační projekty, které jsou financovány jak z krajských zdrojů, tak z dotačních prostředků Evropské unie. Více už nám v rozhovoru řekne Alexander Filip, provozně-technický náměstek Nemocnice Jihlava, která je v rámci Česka středně velkou nemocnicí s kapacitou přibližně 710 lůžek. Kromě toho se tradičně prezentuje vyrovnaným hospodařením a jakožto zdravotnické zařízení s více než 170 let dlouhou historií je strategickým partnerem jak dalších krajských nemocnic, které se nacházejí v Pelhřimově, Havlíčkově Brodě, Třebíči a Novém Městě na Moravě, tak i předních celorepublikových pracovišť, jako jsou fakultní nemocnice v Praze a Brně.

Jakými slovy byste ještě doplnil úvodní vizitku Nemocnice Jihlava?

Začal bych tím, že v rámci poskytování vysoce specializované péče máme k dispozici například špičkové kardiovaskulární a iktové centrum. Dále je to také krajské onkologické centrum nebo centrum zaměřené na biologickou léčbu. To všechno jsou výjimečná pracoviště, kterými ostatní krajské nemocnice nedisponují, případně mají jen jedno takto specializované centrum. My s nimi samozřejmě spolupracujeme s tím, že dlouhodobě největší podíl je u poskytování vysoce specializované onkologické péče. Jinak mohu říct, že naši pozici paradoxně pomohla vylepšit i pandemie, během které jsme nemocnici dokázali vybavit zejména novým laboratorním zařízením a zázemím. To bylo potřeba rozšířit hlavně kvůli masivnímu testování. Takže na základě vlastních zkušeností z posledních dvou let můžeme potvrdit, že všechno zlé je nakonec i pro něco dobré.

Které konkrétní investiční projekty se vám povedlo realizovat?

Když se ohlédneme trochu více dozadu, zjistíme, že největší investicí byla rekonstrukce interního pavilonu, kterou jsme dokončili před dvěma lety. Jedná se o pavilon, který má 360 lůžek, takže je vůbec největší v celé nemocnice. Náklady na rekonstrukci, která probíhala za provozu, se pohybovaly kolem 480 milionů korun. V současné době rekonstruujeme náš stravovací provoz a také energo centrum, tedy veškeré zázemí kotelny a kogenerace. V pořadí třetí velkou akcí je nový domov pro seniory, která sice probíhá v režii kraje Vysočina, ale my v něm po jeho zprovoznění budeme poskytovat zdravotnickou péči.

Jaké novinky máte v oblasti přístrojového a technologického vybavení?

V rámci modernizace přístrojového vybavení letos realizujeme čtyři evropské projekty, které jsou dohromady za 750 milionů korun. Týkají se vybavení napříč spektrem od intenzivní péče a urgentního příjmu přes laboratoře až po zobrazovací metody. Přístrojové vybavení obměňujeme prakticky každý rok a jsme rádi, že se nám daří na ně čerpat evropské dotace. Rozvoji nemocnice to opravdu hodně pomáhá. Jako příklad mohu uvést jednu z novinek letošního roku, kterou bude nový chirurgický robot, respektive robotický systém využitelný napříč obory, jako je urologie, chirurgie nebo gynekologie. Předpokládáme, že robot za zhruba 80 milionů korun k nám dorazí v podzimních měsících a že do konce roku bude nainstalován. Je nám jasné, že zdravotnictví jde podobně jako průmysl nejen směrem robotizace, ale také digitalizace. Proto pro naše odborníky nakupujeme jak robotické systémy, tak i moderní zobrazovací technologie.

Co považujete za hlavní výzvy letošního roku z hlediska celkového provozu nemocnice?

Kromě velmi širokého spektra novinek a investic se soustředíme i na další rozvoj nemocnice hlavně v souvislosti s dopady pandemie. Podobně jako další nemocnice jsme zjistili, že s ohledem na péči o takto nemocné pacienty musíme rozvíjet především intenzivní péči. Dosud jsme měli spoustu vybavení staršího typu, což se nám ale daří postupně obměňovat a rozšiřovat. Potřebovali jsme také navýšit kapacity lůžek, na kterých je potřeba intenzivní péče, a do budoucna přemýšlíme o ještě vyšší variabilitě tak, aby nemocnice byla připravená na další možné krizové situace. Chceme být připraveni natolik, abychom v případě jakékoli další pandemie již nemuseli zavírat jednotlivá oddělení a omezovat běžnou péči. Myslím si, že takový přístup je dnes na místě v naší republice i v Evropě a ve světě.

Boj s pandemií COVID-19 stál v posledních dvou letech spoustu sil. Jak toto období zpětně hodnotíte? Díky čemu jste dokázali udržet chod nemocnice na potřebné úrovni?

Všechno je to hlavně o lidech, kteří si během pandemie opravdu sáhli až na dno. Dva roky s pandemií je strašně dlouhá doba. Zažili jsme vlny, kdy byla nemocnice zcela plná a kdy naši zdravotníci a lékaři prošli skutečně velmi těžkými obdobími. Přesto však ze sebe vydali maximum, za což jim patří velké poděkování. Týká se to veškerého personálu, který prokázal super přístup také v otázce očkování. Krásně jsme viděli jeho efekt, neboť před zahájením očkování jsme měli na neschopence až 250 zaměstnanců. Díky tomu, že se 80 % z nich nechalo naočkovat, se interní nemocnost s covidem-19 snížila až desetinásobně. Po velmi náročném prvním roce pandemie nám očkování výrazně pomohlo.

Nemocnice Jihlava se starala také o provoz očkovacího centra. Byla to další zkouška odolnosti vašeho týmu?

Určitě ano. Navíc díky tomu, že zároveň dělám krajského koordinátora očkování, vidím celou problematiku z bližšího pohledu. Proto opět přede všemi smekám klobouk, a ještě jednou děkuji nejen našim zaměstnancům, ale všem dobrovolníkům a studentům, kteří nám pomáhali. Bylo to náročné zejména personálně, protože jsme museli zajišťovat očkování i PCR testování. Solidarita ale byla obrovská, a přestože jsme čelili velkému náporu, náš tým to skutečně semklo. Na druhou stranu si musíme přiznat, že COVID-19 nám vzal dva roky, což je v lidském životě docela dlouhá doba. Jinak ještě doplním, že naše pomoc ohledně dalšího vývoje pandemie stále probíhá, například na infolinkách. K tomu se v posledních týdnech bohužel přidává uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině. O to více oceňujeme, že náš systém pomoci je již zaběhnutý a funkční.

Vidíte možné způsoby, jak do budoucna rozšiřovat nemocnici nejen o nové technologie, ale také o nové zdravotníky a lékaře?

Na problém s nedostatkem personálu stále narážíme a dá se říct, že jde o prohlubující se záležitost napříč republikou. Snažíme se vytvářet podmínky, které budou natolik motivační, aby u nás lidé chtěli pracovat. Nejsou to jen klasické benefity, ale i nabídka dostupného ubytování a podobně. Kromě toho máme velmi akční personální oddělení, které se snaží představovat Nemocnici Jihlava na kariérních veletrzích a které také navazuje spolupráci se zdravotnickými školami. Věříme, že se třeba i s ohledem na náročné období, kterým jako společnost procházíme, najdou lidé, kteří budou chtít pomáhat druhým. Ať už jako lékaři nebo sestřičky, pro které bude možnost uplatnění se ve zdravotnictví sama o sobě motivující.

V souvislosti s válkou na Ukrajině přichází nová výzva. Jste připraveni na poskytování zdravotní péče pro válečné uprchlíky, mezi kterými jsou zejména ženy a děti?

Pomoc uprchlíkům už v naší nemocnici probíhá po dobu několika týdnů. Nejčastěji ošetřujeme pacienty, kteří k nám přicházejí z krajského uprchlického centra. Potřebují se zotavit, protože jsou unavení po dlouhé cestě. Ošetřujeme také děti, na kterých se podepisuje náročné cestování i změna prostředí. Totéž platí o starších lidech. Převažují však maminky s dětmi a častými pacientkami jsou také těhotné ženy, o které budeme dál pečovat. Co se týče pracovního uplatnění ukrajinských lékařů a sestřiček, bude to vzhledem k příslušným vyrovnávacím a jazykovým zkouškám běh na delší trať, ale určitě o ně máme zájem.

Průmysl Dnes