Povodí Vltavy, s.p.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Vodu musíme zadržet v krajině i akumulovat

Z velmi pestré škály témat a činností, kterými se zabývá státní podnik Povodí Vltavy, v posledních letech jednoznačně do popředí vystupuje sucho a hrozící nedostatek vody v některých lokalitách. Podle generálního ředitele státního podniku Petra Kubaly nastal čas na závazná rozhodnutí o tom, jaká opatření se napříč Českem budou realizovat. Za nejvhodnější považuje kombinaci tzv. přírodě blízkých a technických řešení. Jinými slovy opatření k retenci vody v krajině a k akumulaci vody, jako jsou zejména výstavby vodních nádrží a přehrad pro využití vody v období sucha či jejího nedostatku.

Již letos se konkrétní projekty budou posouvat blíže k realizacím, a to dokonce rychleji, než bývalo zvykem. Napomohla tomu mimo jiné schválená vládní koncepce na ochranu před negativními dopady sucha z roku 2017 i předložená novela vodního zákona do poslanecké sněmovny, ve které budou díky inciativě ze strany ministerstev zemědělství a životního prostředí stanoveny také postupy a principy, jak reagovat na projevy sucha. „Takové postupy nám zatím v legislativě chyběly, takže jsme rádi, že se otevírá prostor k tomu, abychom zrychlili přípravy konkrétních opatření,“ říká Petr Kubala.

Komplexní projekt na Rakovnicku

Nejen pro Povodí Vltavy, které na území o celkové rozloze 28 708 km² spravuje téměř 22-tisíc kilometrů vodních toků, byla jistě potěšující lednová aktualizace politiky územního rozvoje ČR a z toho vyplývající zpráva o zrychlení přípravy vodních nádrží Senomaty a Šanov na Rakovnicku, které je jednou z vůbec nejsušších oblastí v republice. „Jedná se o výstavbu dvou menších vodních nádrží na Rakovnickém a Kolešovickém potoce. Součástí projektu je i přivaděč vody do Rakovnického potoka z povodí Ohře, respektive z Ohře pod Vodní nádrží Nechranice,“ upřesňuje generální ředitel s tím, že projekt se blíží do fáze finální studie a probíhá i vypořádání majetkově-právních vztahů v lokalitách budoucích vodních nádrží.

Důležité je, že v dané lokalitě dojde také na výstavbu Vodní nádrže Kryry, kterou jakožto další stěžejní řešení pro snížení negativních dopadů sucha připravují kolegové ze státního podniku Povodí Ohře. Předpokládá se, že výstavba přivaděče bude trvat 5 až 7 let, u nádrží je to otázka 10 až 15 let. „Musím ovšem zdůraznit, že jde o komplexní řešení celé oblasti, pro kterou zajistíme dostatek vody. A to i díky tzv. přírodě blízkým opatřením, která sníží erozi půdy či znečištění vod různými látkami. Troufám si říct, že to je první takto komplexní projekt na území naší republiky,“ pokračuje Petr Kubala, podle kterého je zásadní, aby se dařilo překonávat nejen legislativní překážky, ale i názorové rozpory ohledně přínosu a efektivity jednotlivých opatření.

Osvěta namísto extrémních názorů

Osobně se na základě bohatých praktických zkušeností snaží odborné i laické veřejnosti předávat názor, že v boji proti suchu, lépe řečeno v přizpůsobení se novým klimatickým a hydrologickým podmínkám, je nejúčinnější retence neboli zadržení vody v krajině doplněná o akumulaci vody, tedy o výstavbu vodních nádrží a přehrad. „Dostáváme se do situace, kdy si vyměňujeme názory extrémně přírodě blízké, nebo naopak extrémně technické. Ani jedno ale samo o sobě nefunguje. Potřebujeme dělat maximum takových opatření, kterými dokážeme zadržet vodu v krajině i akumulovat ve vodních nádržích pro další její využití, než odteče z našeho území. Myslím si, že je zbytečné ztrácet energii názorovými střety, které jsou, bohužel, od mnoha lidí trvajících pouze na jednom typu opatření, čistě účelové,“ upozorňuje generální ředitel Povodí Vltavy.

Za jeden z hlavních pilířů, který pomůže situaci ohledně účinných řešení v boji proti suchu uklidnit a zobjektivnit, označuje osvětu a šíření relevantních informací a příkladů. Jen za poslední dva roky se podle něj názorně ukázalo, že přehrady na vodních tocích plní v období sucha svoji roli zcela jednoznačně a že mají zásadní význam pro vodní a na vodu vázaný ekosystém, ale třeba i pro ředění odpadních vod nebo pro udržení hladiny podzemních vod včetně vod ve studních a zajištění odběrů vody. „Zdá se mi, že jako společnost bereme téma sucha a nedostatku vody pořád na lehkou váhu, což do budoucna znamená problém. Jsem přesvědčen o tom, že naší povinností je nejen využívat doposud přetrvávajícího vodního blahobytu, ale také udělat něco proto, aby i další generace mohly s vodou hospodařit stejně komfortně jako my,“ apeluje Petr Kubala na šetrnější a zodpovědnější hospodaření s vodou, které má Česko zatím stále ještě dostatek hlavně proto, že je tzv. střechou Evropy.

Mimořádná investice na Orlíku

Relativní dostatek je v tuzemských podmínkách také zkušeností s dalším hydrologickým extrémem, kterým jsou povodně. Za účelem zabránění jejich neblahým účinkům jsou kontinuálně realizována protipovodňová opatření a nejinak tomu bude na Povodí Vltavy i letos. „Naší nejvýznamnější investicí je zabezpečení Vodního díla Orlík před účinky velkých vod. Přínos tohoto zásadního vodohospodářského opatření, které je ve fázi výběrového řízení, spočívá ve vybudování nového bezpečnostního přepadu i skluzu, který bude odvádět vodu pod hráz. Bude zapojován při průtoku stoleté povodně a vyšším, takže dokážeme v nádrži zvýšit kapacitu – retenci pro zadržení přívalů vody tak, jak to bylo potřebné třeba již při povodních v roce 2002,“ vysvětluje generální ředitel.

Vodohospodářská stavba v hodnotě 1,5 miliardy korun by měla být zahájena na podzim. Dokončena by měla být v horizontu čtyř až pěti let. Z hlediska investičních aktivit Povodí Vltavy se jedná o projekt přesahující obvyklý standard, protože roční investice se běžně pohybují kolem 200 až 300 milionů korun. Klíčová byla v tomto případě podpora z programu „Prevence před povodněmi IV“, vypsaném Ministerstvem zemědělství, které je zakládající institucí státního podniku. Na jeho financování se ovšem nepodílí prostředky ze státního rozpočtu, ale využívá k tomu výhradně zdroje vázané na dotační programy.

Pro stabilní hospodaření Povodí Vltavy jsou hlavním zdrojem tržby za odběry povrchové vody, které podle výroční zprávy za rok 2018 dosáhly výše 852 milionů korun, přičemž celkové tržby představovaly částku 1,34 miliardy korun. V jaké kondici vstoupil státní podnik, ve kterém pracuje více než 800 zaměstnanců, do roku 2020? „Naše kondice na začátku roku je dobrá, a to proto, že úspěšně navazujeme na roky předchozí. Mám na mysli ekonomické ukazatele i výkon našich odborných činností, které máme uloženy převážně z titulu vodního zákona. Přestože jsou naše činnosti rozprostřeny v celé ploše povodí, tedy na území sedmi krajů, daří se nám je vykonávat všestranně a konzistentně,“ odpovídá Petr Kubala.

Nová strategie do roku 2025

Další rozvoj Povodí Vltavy od letoška určuje nová střednědobá strategie. „Do roku 2025 si nastavujeme cíle, které se týkají hlavních činností, jako je ochrana před povodněmi a negativními dopady sucha, ale máme před sebou i úkoly související s dalšími investicemi do provozu a správy našeho majetku, zejména do vodních nádrží a přehrad, na kterých neustále zdokonalujeme jejich bezpečnost a provoz. Dále se chceme zabývat projekty zaměřenými na kvalitu vody včetně ochrany kvality povrchových a podzemních vod. Zmínit mohu například tříletý projekt v povodí největší Vodárenské nádrže Švihov na Želivce, který se týká omezení používání různých pesticidních látek při zemědělské prvovýrobě. Obecně nás čeká spousta výzev, které se skládají do pozitivního celku,“ popisuje generální ředitel.

Pro ucelenou představu o aktivitách Povodí Vltavy je nezbytné uvést, že státní podnik má právo hospodařit se 110 vodními nádržemi a 10 poldry, z toho je 31 významných vodních nádrží. Dále je to 21 plavebních komor na mezinárodně významné Vltavské vodní cestě, ale také 48 pohyblivých a 297 pevných jezů a 20 malých vodních elektráren, ke kterým by v následujících pěti letech měly přibýt dvě nové vodní elektrárny v Klecanech a v Hoříně.

Průmysl Dnes