Pražská vodohospodářská společnost, a.s.
- Podrobnosti
- Kategorie: Exkluzivní rozhovory
Loňská povodeň značně poškodila vodohospodářskou síť v Praze
Pražská vodohospodářská společnost, a.s., je správcem vodohospodářského majetku hlavního města Prahy.
Je odpovědná za udržování vodovodní sítě a kanalizační soustavy v provozuschopném stavu, za její obnovu a rozvoj a pro majitele vodohospodářské infrastruktury komplexně zajišťuje její rozvoj, investiční akce týkající se rekonstrukce vodovodních řadů a kanalizační sítě a koncepční činnosti, které souvisejí se zásobováním hlavního města pitnou vodou a odváděním a čištěním odpadních vod.
Nejen o současném stavu vodovodních řadů a kanalizace v Praze, či o tom, jak se na nich podepsaly povodně v roce 2002 i v tom loňském, jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Ing. Petrem Žejdlíkem, MBA.
V jakém stavu je dnes vodohospodářská síť, kterou spravujete? A z jakého období pak pocházejí nejstarší vodovodní řady?
Úplně ty nejstarší, ale to jsou spíše ojedinělé případy, jsou více než 100 let staré. Průměrné stáří je zhruba 40 let. Problémem pražské vodovodní sítě je ale její velká poruchovost. Evidujeme kolem 7-tisíc havárií ročně. A to se projevuje hlavně ve ztrátovosti. I přes to všechno se nám podařilo ztrátovost od roku 1990 snížit ze 43 % na stávajících 21 %. Ovšem srovnatelné firmy v západní Evropě dosahují ztrátovosti pod 10 %.
Jaké investice směřovaly v uplynulých 15 letech do vodohospodářské sítě v Praze?
Tyto investice byly a jsou dvojího charakteru. Jednak obnovujeme havarijní stavy sítě tam, kde je třeba zasáhnout takovým způsobem, abychom předcházeli dalším ztrátám. Většina investic tak směřuje do obnovy vodovodních a kanalizačních řadů. Kromě toho jsme ale investovali i do rozvoje celého vodohospodářského systému, protože v posledních letech se prostřednictvím sběračů připojovaly do sítě další městské části Prahy.
Jak se liší sítě, které dnes pokládáte, od těch, které se v Praze používaly v minulém, nebo dokonce předminulém století? Jaké materiály se používají dnes?
Každá metropole je zatížena dopravou, která má vliv na otřesy a posuvy půdy. Takže velmi záleží na tom, jaké vodovodní a kanalizační řady jsou položené v zemi a jak dlouho vydrží. Z hlediska používaných materiálů nastal zásadní posun v 70. letech minulého století. Od té doby se používá tvárná litina, což je materiál, který byl vynalezen během 2. světové války a ve vodním hospodářství se začal používat právě v těch 70. letech, v Praze pak od začátku 90. let. Důležitá je trvanlivost a ohebnost toho materiálu. V 70. a 80. letech se v Praze používala šedá litina, která je velice křehká. Sice je pevná a většinou vydrží tlaky, ke kterým v zemi dochází, ale není odolná vůči posuvům. Naopak tvárná litina je velice trvanlivá při styku s vozovkou a dokáže dlouho odolat neustálým otřesům.
Kromě toho se používají i další materiály, jako je tažná litina, která má výhodu v tom, že při havárii se vodovodní řad nemusí obnovovat úplným výkopem, ale především v historickém centru Prahy můžeme celkem jednoduše prostřednictvím těžních jam nahradit tu starou trubku novou. Starou trubku vydrtíme a natáhneme do ní novou.
Jak se na vodohospodářské síti v Praze projevily povodně v srpnu roku 2002 a v červnu loňského roku?
Každá z těch povodní byla z pohledu vodohospodářské sítě zcela odlišná. V roce 2002 nebylo město Praha na povodně de facto připraveno. Veškeré prvky povodňové ochrany, které byly v hlavním městě od roku 1997 instalovány, v podstatě jen chránily historické budovy v centru Prahy. Některé řady, zejména kanalizační, ochráněny sice byly, ale problém byl v tom, že se počítalo s povodňovými koeficienty někdy z roku 1890. A povodeň v roce 2002 tyto koeficienty výrazně překonala. A to bylo pro Prahu velice devastující. Nicméně výhodou v oblasti vodního hospodářství byla skutečnost, že voda z Vltavy přitekla a zase odtekla. Přes všechnu zkázu, kterou způsobila, vodohospodářské řady nebyly poničeny do takové úrovně jako v roce 2013. I když všechny řady, které byly ve styku s vodou, byly poničeny a musela se opravovat i zaplavená kanalizace. Škody dosáhly přibližně 300 milionů korun.
V roce 2013 však nastala zcela jiná situace. Protipovodňová ochrana, která byla v Praze od roku 2002 vybudovaná, byla z hlediska průtoku vody Vltavou dimenzovaná právě na povodeň z roku 2002. Z hlediska dešťové vody pak na zhruba sedmiletý déšť. To také odpovídalo roku 2002. Nicméně v roce 2013 v některých částech Prahy meteorologové zaznamenali až padesátileté deště. V důsledku toho došlo k přetížení a přetlakování celé kanalizační soustavy, která se stala ohromným řečištěm. Nebyla to pouze Rokytka a Botič, u kterých to bylo markantní na první pohled.
Navíc pražské stoky jsou vybudovány do tvaru tzv. pražského vajíčka, jsou to zděné stoky, které se nadměrným tlakem roztáhly a ve chvíli, kdy voda odešla, se zase sesedly, ale na některých místech začaly vypadávat jednotlivé cihly. Dostali jsme se do situace, kdy byly hodně poničené kanály, a dokonce hrozila i další progrese děr až na povrch, což by mělo za následek propadání silnic. Ačkoli loňská povodeň nebyla tak silná, odhady škod se pohybují kolem jedné miliardy korun.
Kolik m3 vody Praha ročně spotřebuje? Odkud ji dodáváte?
Do Prahy za rok přiteče 113 milionů m3 vody, průměrně město spotřebovává 4 m3 vody za sekundu. Největší část, asi 73 %, město odebírá z Želivky, zbytek v poměru 16 % a 11 % přitéká z přírodní a umělé infiltrace v Káraném. K tomu máme ještě jeden záložní zdroj, Podolí, ale ten není dnes už pro faktickou dodávku využíván.
Od 6. listopadu loňského roku nakupujete vodu pro Prahu. V čem je tato změna historická?
Loni 6. listopadu skončila nájemní a provozní smlouva na úpravnu vod v Káraném a úpravnu vod Želivka. V minulosti vodu vyrobila a rovnou dodávala pražským odběratelům akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace. Původně chtěli hlavní akcionáři tyto úpravny vod provozovat sami, ale hrozila situace jejich vzájemné konkurence. Abychom byli schopni koordinovat kvalitu dodávky vody i z hlediska investic a dlouhodobé udržitelnosti, bylo nakonec rozhodnuto, že jednotlivé vodní zdroje budou provozovány mateřskými společnostmi a Praha si bude vodu coby strategickou surovinu centrálně nakupovat prostřednictvím naší společnosti. Úkolem Pražské vodohospodářské společnosti je zejména hlídat poměry vody odebrané z jednotlivých zdrojů tak, jak byly dlouhodobě ustaveny. Proto i nadále držíme poměr, že 3/4 vody se dodávají ze Želivky a 1/4 z Káraného.
Při výměně řadů a stok často provádíte výkopové práce v nejrůznějších částech Prahy. Narazili jste v poslední době na nějaké zajímavé objevy, které například upoutaly pozornost památkářů?
V našem případě to nejsou žádné zásadní objevy. Povětšinou obnovujeme původní trasu vodovodního řadu, takže nic nového nenacházíme. Nicméně i přesto občas na vykopávky narazíme. V takovém případě musíme zavolat památkáře, aby nález zaevidovali a ošetřili předměty tak, aby nedošlo k jejich poškození. Ročně realizujeme zhruba 100 akcí většího charakteru a 150 menších akcí a loni se nám stalo pouze dvakrát, že jsme přivolávali památkáře.
S jakými výsledky jste hospodařili v roce 2012 a v uplynulém roce 2013?
My jsme 100-% vlastněná firma hlavním městem Prahou a naším cílem a smyslem není realizace zisku. Nicméně i naše rozpočty jsou nastaveny tak, aby se firma rozvíjela. Zisk se každoročně pohybuje v úrovni do 10 milionů korun. Naší snahou je především pokrýt vlastní náklady a všechny další finance pak směřují do obnovy vodohospodářské sítě. Tento trend držíme napříč lety a stej-né to bylo i v roce 2013.
Jaké jsou vaše investiční plány na rok 2014?
Investiční plány odpovídají možnostem, které jsou nám dány nájemným. Letos bychom měli proinvestovat zhruba 1,4 miliardy korun. Tato částka vychází ze schváleného investičního plánu Radou hlavního města Prahy. Investiční plány se týkají zejména standardních investic do obnovy vodovodních řadů, část investic by měla směřovat i na obnovu staré čistírny odpadních vod a část je určena na profinancování nové vodní linky.
Rada hlavního města Prahy na konci loňského roku jmenovala vaši společnost správcem celkové přestavby a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod na pražském Císařském ostrově. Co to pro vás znamená?
Rekonstrukce ústřední čistírny odpadních vod a stavba nové vodní linky je pro nás velmi důležitým projektem. Mimo správcovskou a investorskou činnost jsme se současně stali dozorem konsorcia, které bude novou vodní linku dodávat. Tímto na nás přešla veškerá kontrola nad rekonstrukcí a přestavbou a dalšími pracemi na Císařském ostrově i nad jeho celkovým využitím.
Průmysl Dnes
Nenechte si ujít...
- 1
- 2
- 3
Ocelářská divize Thyssenkruppu chystá rozsáhlé sní…
Category: Strojírenství
Duisburg - Ocelářská divize německé průmyslové skupiny Thyssenkrupp hodlá v příštích šesti letech snížit počet…
Dopravní podnik Ostrava za více než 22 milionů kor…
Category: Doprava
Ostrava - Dopravní podnik Ostrava (DPO) za více než 22 milionů korun zmodernizoval vybavení 11 tramvajových zas…
ČEZ nahradí uhelné zdroje na Ústecku za plyn a bio…
Category: Energetika
Ústí nad Labem - Trmická teplárna, která zásobuje teplem Trmice a Ústí nad Labem, by měla do roku 2029 začít vy…
Výrobce technických tkanin Indorama loni spadl do…
Category: Firmy
Velká nad Veličkou - Výrobci technických tkanin Indorama Ventures Mobility Moravia (dříve Kordárna Plus) loni k…
Výrobce plastových oken VPO Protivanov loni zvýšil…
Category: Firmy
Protivanov - Společnost VPO Protivanov, která v Protivanově na Prostějovsku vyrábí plastová okna a dveře, loni…
Připojte se: