Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

S výstavbou vysokorychlostních tratí se začne v roce 2025

Českou republikou by se měly za několik let prohánět vysokorychlostní vlaky, jež mají nejen urychlit železniční dopravu, ale také přinést komfort hodný 21. století. Výstavbu vysokorychlostních tratí nese na svých bedrech státní organizace Správa železnic, která mimo jiné zajišťuje studie, projekty i architektonické návrhy a jedná s dodavateli.

Pilotní úseky vysokorychlostní železnice vzniknou v Polabí, na Podřipsku, na jižní Moravě a v regionu Moravské brány. S výstavbou by se mělo začít za čtyři roky. Rozhodnutí o tom, že České republika bude mít vysokorychlostní trať, padlo v roce 2017 a Správa železnic se na základě vládního usnesení pustila do práce. Dalekosáhlý projekt si přitom vyžaduje pořádnou přípravu, ať už se to týká studií proveditelnosti, nebo celé řady soutěží, z nichž mají vzejít zpracovatelé dokumentací nebo architektonické návrhy nových terminálů.

Přestože klíčové vládní usnesení o výstavbě vysokorychlostních tratí bylo přijato v roce 2017, Správa železnic (tehdejší Správa železniční dopravní cesty, SŽDC) začala s přípravou vysokorychlostní železnice již o několik let dříve. „Stalo se tak na základě strategického dokumentu nazvaného Politika územního rozvoje České republiky, jehož součástí byly i koridory vysokorychlostní dopravy. V uvedeném období byly vytvořeny také příslušné územní a technické studie,“ konstatuje Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.

Vysokorychlostní vlaky brázdí Evropu

Vysokorychlostní železnice by měla zásadně změnit podobu veřejné dopravy v tuzemsku, a to díky radikálnímu zkrácení cestovní doby. Rychlá vlaková spojení by se – po dokončení celého projektu – měla stát páteří dopravy v zemi. Česká republika by se tak přidala k západoevropským státům, kde je tento typ dopravy běžnou součástí života, někde dokonce už desítky let. Ve vyspělých evropských státech dosahují vlaky rychlosti až 320 km/h, a tak na střední vzdálenosti mohou konkurovat letecké dopravě. Příkladem je třeba vysokorychlostní vlakové spojení mezi Barcelonou a Madridem, které je v provozu od roku 2008. Ročně vlaky na této trati přepraví kolem 11 milionů lidí. Cesta z centra jednoho velkoměsta do druhého trvá 2,5 hodiny, vlak jede rychlostí až 310 km/h. Letadlu trvá cesta 1 hodinu a 20 minut – k tomu je ale třeba připočíst čas strávený cestou na letiště a odbavením.

K vysokorychlostním železnicím patří v evropských státech i rychlé regionální expresy, které zrychlují každodenní dojíždění za prací nebo vzděláním do velkých měst, a to i z velmi vzdálených regionů. Podle Správy železnic by se tak připravované vysokorychlostní tratě měly stát i v České republice nezbytnou součástí dopravního systému. „Vysokorychlostní železnice bude provozována v systému Rychlých spojení. Jde o provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice, který zahrnuje kromě novostaveb vysokorychlostních tratí, modernizovaných konvenčních tratí s vysokorychlostními parametry a dalších modernizovaných tratí také odpovídající vozidlový park a provozní koncept,“ upřesňuje státní organizace na svém webu.

Stavba je ve fázi příprav

V současné době je projekt vysokorychlostní železnice v předinvestiční fázi. Stavební práce byl podle informací od Správy železnic měly na prvních pilotních úsecích začít v roce 2025. „Druhé období přípravy, ve kterém se nacházíme, charakterizuje zadávání a zpracování dokumentací pro územní řízení jednotlivých úseků vysokorychlostní trati a schvalování dokončovaných studií proveditelnosti Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR,“ říká Jiří Svoboda. Jak dodává, současně probíhá aktivní projektování prvního úseku podle francouzského know-how s prvotním posuzováním vlivu na životní prostředí. Osobní veřejné projednávání tras se samosprávami a občany se obnoví, jakmile to epidemická situace dovolí. „Následovat bude územní řízení na jednotlivé úseky vysokorychlostní trati zakončené vydáním územních rozhodnutí. To vše bychom měli zvládnout do roku 2023,“ upřesňuje Jiří Svoboda.

Období od roku 2023 by pak podle Správy železnic mělo být ve znamení stavebního řízení. Při něm vzniknou dokumentace pro stavební povolení a současně bude probíhat majetkoprávní vypořádání s majiteli dotčených pozemků. Na konci celého procesu bude vydání stavebních povolení pro první úseky vysokorychlostní trati. Se zahájením jejich výstavby se počítá v roce 2025.

První vysokorychlostní trať

Vůbec prvním krokem na cestě za superrychlými vlaky na českých kolejích bude vybudování úseku VRT Polabí mezi stanicemi Praha-Běchovice a Poříčany. Ten se stane prvním společným úsekem dvou budoucích vysokorychlostních tratí, konkrétně národního páteřního spojení Praha-Brno a mezinárodního spojení Praha-Hradec Králové-Wroclaw. Vítězným projektantem tohoto úseku se stalo česko-francouzsko-britské konsorcium SUDOP PRAHA, Egis Rail a Mott MacDonald. Pokud vše půjde dobře a zavčasu začne i plánovaná výstavba, měly by se první vlaky po trati prohnat v roce 2028 nebo 2029.

Součástí projektu VRT Polabí je i výstavba moderního terminálu ležícího na této vysokorychlostní trati, který má zatím pracovní název Praha východ. Realizovat by se měl podle návrhu architektů Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha a firmy Metroprojekt, kteří se zúčastnili architektonické soutěže vypsané na podzim loňského roku. Terminál bude stát u obce Nehvizdy, a kromě železniční dopravy bude sloužit i autobusům. Jeho součástí bude také velkokapacitní parkoviště pro 3-tisíce automobilů. Pomoci by měl zejména obyvatelům severovýchodní části Středočeského kraje a přilehlých oblastí hlavního města, kteří dojíždí do centra Prahy za prací nebo chtějí využít vysokorychlostního vlaku kamkoliv jinam.

Průmysl Dnes