Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Železnice je perspektivní, čeká nás rozvoj infrastruktury

Podle nového českého ministra dopravy Martina Kupky čeká železnici náročné období, kdy bude nutné zlepšit infrastrukturu, čelit turbulencím na energetickém trhu a zároveň sledovat vývoj technologií. „Železnice má před sebou zajímavou perspektivu. Jak ji naplníme, bude záležet nejen na státu, ale především na těch, kteří v této oblasti podnikají. Cestu vidím ve strategických krocích, v rozvoji infrastruktury a v inovacích,“ říká v rozhovoru pro Průmysl Dnes.

Před pár týdny jste převzal ministerstvo dopravy. Jaké jsou vaše vize a cíle v oblasti železnice?

Chtěl bych urychlit přípravu vysokorychlostní železnice v České republice. Železniční dopravu považuji za opravdu perspektivní a k životnímu prostředí šetrný způsob dopravy s vysokým potenciálem zvýšeného komfortu pro cestující – a to, pokud se bavíme jak o vnitrostátním cestování, tak i o cestování do zahraničí. Mým hlavním cílem je, abychom za dobu mandátu nové vlády dotáhli projektovou přípravu všech sledovaných ramen vysokorychlostní železnice alespoň do fáze získaného pravomocného územního rozhodnutí, v některých úsecích nejlépe i do vydaného stavebního povolení nebo do stavu významného pokroku ve výkupech. Nad tento rámec bych se chtěl také zaměřit na komfort cestujících ve vlacích, a to například pořizováním nových souprav a zvyšováním čistoty ve vagonech, zkvalitňováním palubních služeb a zjednodušením odbavení díky dalšímu rozšiřování jednotné jízdenky. Kromě toho bych rád pokročil také v otevírání trhu osobní železniční dopravy. Jsem přesvědčen, že na relacích, kde se trh otevřel, se komfort cestování výrazně zlepšil.

V jaké kondici česká železnice aktuálně je a co by se mělo změnit?

Vybudování české železniční soustavy patří k největším počinům v oboru stavitelství, které se datuje ještě do dob Rakousko-uherské monarchie. Díky tomu je Česká republika v dnešní době hustě protkána sítí železničních tratí. Toto s sebou přináší celou řadu výhod. Železnice je u nás například v porovnání s jinými zeměmi velmi dobře dostupná občanům. Na druhou stranu, takto rozsáhlá železniční síť vyžaduje nemalé prostředky na provoz a údržbu. Pro stát je aktuální výzvou především zajištění této sítě z pohledu provozuschopnosti a splnění přísných požadavků na zajištění bezpečnosti. Zde mám na mysli například zavádění ETCS. Jak už jsem zmínil, železnice představuje šetrný způsob dopravy a pro Českou republiku je to přirozený směr, jak naplňovat závazky vůči EU. V této oblasti je například klíčová podpora elektrizace těch částí sítě, kde napájení trakční soustavou dodnes chybí. Změnu proto vidím především v adaptaci historicky vybudované sítě, aby splňovala nároky na provozuschopnost, bezpečnost a ekologičnost a její rozšíření o nové rychlé tratě.  

Jedním z velkých témat je bezpečnost na železnicích. Tu má posílit novela zákona o dráhách, která začíná platit v únoru 2022. Bude to stačit?

Novela zákona o dráhách zavádí mimo jiné elektronický monitoring strojvedoucích, tedy nově budeme mít přehled o tom, jak dlouho a pro jaké dopravce strojvedoucí jezdí a zda mu zbývá potřebný čas na odpočinek. Celý systém bude v co největší míře automatizován a výstupy z něj poslouží Drážnímu úřadu jako podklad pro další kontrolní činnost. Zákon o dráhách budě nově lépe upravovat základní povinnosti strojvedoucích a sankce za jejich porušení. Novela zákona o dráhách není jediným předpisem, který se věnuje bezpečnosti. Už 1. ledna vstoupila v účinnost novela nařízení vlády o pracovní době v dopravě, která zlepšuje pracovní podmínky strojvedoucích, například prodloužením minimálního odpočinku nebo zpřísněním podmínek pro dělené směny. Další opatření jsou v běhu. Například zavádění systému ETCS nebo navigace pro strojvedoucí. Bezpečnosti železnice se budeme věnovat v dalším období s velkou pozorností.

Zásadním projektem je i vysokorychlostní železnice (VRT). Řeší se například její realizace na trase Praha – Drážďany nebo spojení z ČR do Polska.

V případě trasy VRT Praha – Drážďany jsme v úzkém kontaktu s německou stranou. Společně se nám podařilo prosadit, aby trasa byla součástí páteřní sítě TEN-T, na které lze žádat o kofinancování z fondů Evropské unie. Na tuto trasu je už dokončená a schválená studie proveditelnosti a jednotlivé vybrané úseky se přesouvají do fáze dokumentace pro územní řízení a přípravy dokumentace EIA. Současně běží také proces přípravy mezinárodní smlouvy o vybudování nové tratě. Oproti tomu spojení mezi ČR a Polskem zatím v tak pokročilé fázi není. Aktuálně se zpracovává studie proveditelnosti, která by měla prověřit ekonomickou výhodnost a proveditelnost rychlého spojení Praha – Wroclaw. Polská strana zpracovává úsek Ostrava – Katowice. Nemohu předjímat výsledky, které studie přinese, nicméně v případě, že ekonomická analýza prokáže jasné finanční a celospolečenské přínosy, jsem připraven tento projekt podpořit.

S větším využíváním železniční dopravy v EU počítá i Green Deal. Jaké jsou konkrétní vize v České republice?

Železnice to má v rámci politiky Zelené dohody pro Evropu jistější a jednodušší než silniční doprava. Železniční doprava je od samého počátku považována za dopravní mód, který je v rámci unijních politik významně podporován a preferován jako ekologický způsob dopravy. Pokud se tedy jedná o vize, tak bych rád rozvíjel moderní síť železnice na celém území státu, kde své místo bude mít vysokorychlostní trať a organické napojení všech regionů, důležitou součástí bude elektrizace stávajících železničních tratí a zvyšování kvality vozového parku jednotlivých dopravců. To přinese další zatraktivňování tohoto způsobu dopravy.

Plány jsou jedna věc, ale bez financí to nejde. Jak zajistíte dostatečné financování těchto projektů? Pomůže například Evropská unie?

Blíží se doba, kdy bude třeba zřetelně navýšit tu část finančních prostředků, která pochází z národních zdrojů. Akutní je to vlastně už teď v silniční síti. Železnice může naštěstí počítat pořád ještě s velkým objemem peněz z EU na modernizaci sítě a na VRT. V tomto směru resort vyvíjí maximální úsilí, aby podporu v co nejvyšší míře získal a využil. ČR například v nedávné době uspěla se zařazením některých tratí vysokorychlostní železnice do sítě core network či extended core network TEN-T, díky čemuž bude možné uznat způsobilost těchto projektů k žádosti o kofinancování ze strany Evropské unie, a to jak z hlediska projektových prací, tak i vlastní realizace.

S jakými hlavními výzvami se podle vás bude muset železniční doprava popasovat, aby naplnila požadavky moderní doby?

Železniční doprava bude muset především zásadním způsobem navýšit kapacitu v hlavních směrech přepravní poptávky a v uzlech. Úspěch železnice, který se dostavil v posledních deseti letech, totiž posunul využití některých tratí na samou hranici kapacitních možností, což se bohužel projevuje také v nižší míře spolehlivosti. Zásadním projektem jsou v tomto ohledu zejména vysokorychlostní tratě a pak projekty posilující kapacitu současných tratí pro nákladní dopravu. Čeká nás zlepšení situace hned v několika úzkých hrdlech. Železnice bude muset úspěšně dokončit také skok v oblasti technologií – ať už zabezpečení v podobě ETCS nebo v podobě sjednocení a dalšího rozšíření elektrizační soustavy. Rozvoj infrastruktury musí být doprovázen také rozvojem v oblasti vozidel, a to včetně těch vysokorychlostních.

Jak bude železnice vypadat za deset, dvacet, třicet let?

Určitě bude plnit mnohem více páteřní roli v dopravním systému. Vysokorychlostní tratě převezmou obdobnou úlohu, jako plní metro v systému pražské MHD. Na ně budou navazovat modernizované současné tratě, většina sítě bude elektrizována a na zbytku budou provozována nová vozidla s alternativním pohonem. Celá síť bude lépe zabezpečena. Mnohem větší úlohu bude hrát také nákladní doprava.

Průmysl Dnes