Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

V ČR vzniká jedinečné vědecké centrum, peníze na výzkum ale chybí

Zaměřuje se na široké spektrum výzkumných aktivit. Spolupracuje s průmyslovými podniky, stejně jako s akademickými pracovišti. Aktuálně Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s., realizuje unikátní projekt výstavby výzkumného a vzdělávacího centra a připravuje se na horší časy, které evropskou vědu pravděpodobně čekají.

Výzkumný ústav anorganické chemie byl založen v roce 1952 jako výzkumná základna pro český chemický průmysl. Zaměřoval se nejen na výzkum v oblasti rafinérsko-petrochemických technologií, ale bádal i v oblasti ochrany životního prostředí, hnojiv nebo zemědělství. Až do roku 1989 byl ústav součástí skupiny Chemopetrol, poté se stal samostatným státním podnikem, aby byl v roce 1997 odkoupen společností UNIPETROL, a.s., která vlastní 100 % jeho akcií. „Následně ústav integroval všechny výzkumné aktivity skupiny UNIPETROL. Od roku 2008 ústav plní podmínky pro přiznání statutu výzkumné organizace podle evropské legislativy. To nám umožnilo v roce 2009 podat žádost o dotace na vybudování výzkumného a vzdělávacího centra UniCRE (Unipetrol Centre of Research and Education). Realizace tohoto projektu probíhá od roku 2010 a celková dotace činí 598 milionů korun, zatímco celkové předpokládané náklady dosáhnou asi 780 milionů korun,“ uvedl Ing. Milan Petrák, ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie, a.s. Od vybudování prestižního pracoviště v areálu CHEMPARK v Záluží u Mostu si ústav slibuje upevnění svého postavení v rámci českého chemického výzkumu.

Rozsáhlá výzkumná činnost napříč obory

Ústav je historicky orientovaný na výzkum v oblasti rafinérsko-petrochemického průmyslu. Protože od roku 1989 pracuje samostatně a nezávisle, věnuje se různým výzkumům. „Zaměřujeme se v podstatě na vše, na co nám stačí schopnosti a co může přinést benefit ve formě komerční zakázky nebo grantu. Jsme ústav aplikovaného výzkumu a v případě detailnějších výzkumů spolupracujeme s pracovišti Ústavu akademie věd nebo s vysokými školami,“ sdělil Petrák a dodal: „Naši roli vidíme ve schopnosti pochopit požadavek průmyslového partnera, transformovat ho do řeči akademického pracoviště. A naopak vědecké poznatky a výsledky přetransformovat do formy, aby byl průmyslový partner schopen je zrealizovat. Preferujeme pozici projektového ústavu. Naši zaměstnanci jsou především lidé, kteří se orientují v dané oblasti, dokážou napsat kvalitní projekt, umí ho řídit a úspěšně ukončit.“

K zajímavým projektům z poslední doby patří například využití huminových kyselin, které se vyskytují v mladém hnědém uhlí nevhodném pro spalování. Extrahované látky mají široký aplikační potenciál. Mohou se využít jako přídavky do hnojiv, při přípravě preparátů v medicíně, při výrobě maziv či barviv. Jen tento příklad ukazuje široký záběr ústavu napříč nejrůznějšími obory. „Náš rozsah je možné ilustrovat i na partnerech, se kterými spolupracujeme. Například se společností Dekonta, a.s., spolupracujeme na výzkumu v oblasti zpracování odpadů a dekontaminace zeminy. Se společností Ekomor, s.r.o., zase realizujeme výzkum ohledně likvidace mořírenských lázní. Na druhém pólu výzkumného spektra stojí aktivity v oblasti rafinérsko-petrochemického průmyslu v oblasti katalyzátorů, jejich výroby a testování,“ vypočetl Petrák.

Projekt zaměřený na likvidaci mořírenských lázní patří k těm nejzajímavějším, které ústav aktuálně realizuje. Při zpracování kovů se běžně používá proces moření, kdy se odlitky máčejí ve směsi různých kyselin. Po svém vyčerpání se kyseliny v minulosti neutralizovaly a vzniklý kal byl ukládán na skládky. Dnes jsou tyto kaly považovány za nebezpečný odpad a cílem projektu je vyvinout systém, jak kyseliny vyčistit. „Kyseliny se čistí destilačním procesem. Jedním ze základních problémů je, jak materiál ohřát. Nyní proto spolupracujeme s řadou dalších firem a zaměřujeme se na vývoj technologie mikrovlnného ohřevu. Ta se zdá velmi nadějná a mohla by umožnit aplikaci postupu v praxi,“ doplnil ředitel. Opomenout ale nesmíme ani testování katalyzátorů, na které se ústav dlouhodobě zaměřuje. „Napadlo nás, zda by nebylo možné proces testování, který trvá několik týdnů až měsíců urychlit. Vypracovali jsme postup, jak upravit podmínky, abychom se k výsledkům dostali podstatně dříve. To znamená, že katalyzátory testujeme za vyšších tlaků a teplot, které jsou následně korelovány na původní podmínky. Jinak řečeno, za podstatně kratší dobu jsme schopni určit, kdy katalyzátor bude třeba vyměnit a kdy bude na hranici životnosti,“ dodal Petrák.

Špičkové výzkumné vybavení

Výzkumný ústav anorganické chemie disponuje prvotřídním výzkumným zařízením – jen od roku 2010 do konce letošního roku bude do vybavení investovat 210 milionů korun. Součástí ústavu je i Středisko analytické chemie, které zpracovává chemické a fyzikální analýzy. Záběr analytiky přitom odpovídá i zaměření ústavu. Pracovníci provádí analytiku organických látek, umí měřit velikost částic a disponují další řadou menších zařízení – například na měření bodu vzplanutí, testování charakteristik asfaltu apod.

V rámci projektu UniCRE probíhá také rekonstrukce unikátního zařízení, kterému v ústavu přezdívají „pokusná základna.“ Jak uvedl ředitel ústavu Milan Petrák, jedná se o menší budovu, pro kterou jsou typické prostory kolem obvodní zdi. „V nich jsou umístěné reaktory a uvnitř budovy najdeme měřící a řídící aparatury. Unikátnost spočívá v tom, že pokusné jednotky jsou napojeny na veškerá média, která při výzkumu potřebujeme. Najdeme zde potrubí s vodíkem, dusíkem, tlakovým vzduchem, ethylenem, propylenem apod. Pokusy tedy nejsou časově omezené a jsme schopni je provádět 24 hodin denně 7 dní v týdnu,“ doplnil.

Protože ústav realizuje různé druhy projektů, probíhá odlišně aplikace výsledů do praxe. Prvním typem je případ, kdy je výzkum prováděn na přímý požadavek zákazníka, který chce například změnit některé vlastnosti finálního produktu. V takovém případě vše probíhá v rámci výrobního procesu. „Dalším typem jsou několikaleté projekty, kdy je výsledkem návrh zařízení, popřípadě i odzkoušení technologie v poloprovozním měřítku. Na základě toho podniky realizují vlastní zařízení. Nedávno jsme ve spolupráci se společností Kovohutě Příbram realizovali projekt na odstranění odpadů, jako je například thalium, při výrobě olova. Zjednodušeně řečeno, vybudovali jsme poloprovoz, získali výsledky a firma nyní realizuje velkou čisticí linku,“ popsal ředitel. Třetí typ projektů představují ty, kdy se nejprve zpracuje vědecký námět, provedou se laboratorní pokusy a následně se hledá investor.

Překlenout nepříznivé období

V současné době pracuje v ústavu 115 zaměstnanců. To je asi o 15 pracovníků více, než je běžné. Nové pracovní pozice v ústavu vznikly díky realizaci projektu UniCRE. Výzkumní pracovníci se zaměřují buď na krátkodobé projekty s rychlým řešením, nebo na dlouhodobé úkoly, které trvají několik let. „Vybíráme si zejména pracovníky, kteří mají rozhled, jsou ochotni učit se nové věci a nelpí jen na jedné odbornosti. Nezbytností je samozřejmě jazyková vybavenost, protože se zaměstnanci účastní různých konferencí a stáží po celém světě,“ uvedl Petrák. I proto ústav, jehož rozpočet se pohybuje kolem 110 milionů korun, investuje zejména do vzdělávání svých zaměstnanců, kterým poskytuje různé benefity například v podobě jazykových kurzů nebo pracovních pobytů.

Kromě realizace významného projektu UniCRE, ústav v dohledné době neplánuje žádné zásadní změny ve struktuře společnosti či jeho zaměření. Důvodem je i situace v oblasti podpory výzkumu v Evropě. „V České republice v rámci operačního programu vzniklo asi 40 výzkumných center, jako je to naše. Do výzkumné infrastruktury byly investovány desítky miliard korun. Aktuálně ale nejsou prostředky na to, aby se tato centra uživila,“ upozornil ředitel. Evropská komise totiž vydala nařízení, které omezuje možnosti využití center pro komerční aktivity. „Centra, která byla podpořena ze 100 % dotacemi, mohou své výzkumné kapacity využít pro komerční účely jen z 20 %. Zbytek musí tvořit nezávislý výzkum podporovaný granty. Dnes je ale těžké získat v ČR rozumný grant. Diametrálně se změnily podmínky soutěží a snížila se míra podpory. Proto se v následujícím období chystáme spíše ustát obtížnou situaci, pátráme po partnerech v zahraniční a snažíme se připravovat projekty do evropských výzev,“ uzavřel Petrák.

Průmysl Dnes