Loni otevřený plynovod Gazela zvyšuje energetickou bezpečnost ČR

Podrobnosti

Kategorie: Energetika

Praha - Zabezpečení spolehlivých dodávek zemního plynu patří mezi klíčové prvky energetické bezpečnosti Česka. K dosažení tohoto cíle přispívá mimo jiné 166 kilometrů dlouhý plynovod Gazela, jenž byl slavnostně otevřen loni 14. ledna.

Jeho výstavba posílila význam České republiky jako tranzitní země, přes kterou proudí ruský zemní plyn do střední a západní Evropy.

Gazela začíná v Brandově na Mostecku, kde do ní prostřednictvím severoněmeckého plynovodu OPAL vstupuje ruský plyn dopravený po dně Baltského moře plynovodem Nord Stream. Přes území Ústeckého a Plzeňského kraje surovina putuje potrubím o průměru 1,4 metru. V Přimdě na Tachovsku pak plynovod vyúsťuje do jihoněmecké přepravní soustavy MEGAL. Investora, jímž byla společnost NET4GAS, vyšla Gazela na zhruba 10 miliard korun.

Podle plánů má plynovodem ročně protéct kolem 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. To představuje přibližně 3,5násobek spotřeby ČR. Z toho je patrné, že Gazela byla prioritně budována jako tranzitní plynovod, i když je na několika místech napojena na tuzemskou plynárenskou síť. Díky tomu má Česko možnost udržet si přístup k zemnímu plynu v případě přerušení dodávek této strategické komodity přes Ukrajinu, nebo pokud by došlo k poškození plynovodu Nord Stream.

Stavba plynovodu Gazela byla zahájena v září 2010. Třetinu potrubí vybudoval český Plynostav a ruská společnost Strojtransgaz, zbytek belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin. Plynovod kříží 66 silnic, 13 železnic a 51 toků. Hmotnost 9500 osmnáctimetrových trubek o tloušťce 18 až 26 milimetrů je 120.000 tun, což je dvanáctkrát více než váží Eiffelova věž.

Gazela je nejdelším, ale nikoliv jediným plynovodem, který byl v posledních letech na českém území otevřen. V loňském roce společnost NET4GAS napojila zásobník plynu v Tvrdonicích na Břeclavsku na nedaleký Tranzitní plynovod. Zhruba 2,5 kilometrů dlouhá spojka umožňuje vhánět plyn z rezervoáru do rozvodné soustavy, což je důležité v případě přerušení dodávek přes Ukrajinu.

V září 2011 byl do provozu slavnostně uveden 32 kilometrů dlouhý plynovod STORK. Ten poprvé v historii umožnil přímou přepravu zemního plynu mezi Českou republikou a Polskem.

V současnosti vede na českém území 2455 kilometrů tranzitních a 1187 kilometrů vnitrostátních plynovodů. Jejich historie sahá do roku 1967, kdy byl zprovozněn první mezistátní plynovod Bratrství. Jeho prostřednictvím se zemní plyn z nalezišť v tehdejším Sovětském svazu dostal na Slovensko a na jižní Moravu.

Boom ve výstavbě vysokotlakých plynovodů na území České republiky, respektive Československa, nastal po roce 1970, kdy byla podepsána mezistátní dohoda o vybudování Tranzitního plynovodu. Pokládka potrubí o délce 1100 kilometrů byla dokončena během dvou a půl roku. Kromě Československa jím ruský plyn proudil také do Rakouska a do východního i západního Německa. V letech 1976 až 1988 byla vybudována ještě takzvaná jižní větev Tranzitního plynovodu, spojující jih Moravy s Rozvadovem na Tachovsku.

Za rok 2012 prošlo předávacími stanicemi na českých hranicích 39,74 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Z tohoto objemu bylo 8,16 miliardy kubíků spotřebováno v České republice. Zbylých 81 procent pokračovalo dál k zahraničním odběratelům. Drtivá většina plynu, který do Česka předloni přitekl, pocházela z nalezišť v Rusku a Norsku. Domácí původ mělo pouze 155,8 milionu metrů krychlových plynu.

16.01.2014  ČTK