agriKomp Bohemia, s.r.o.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Bioplynové stanice mají pro zemědělské firmy celou řadu výhod

V posledních několika letech se v České republice rozvinul nový trend ve výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzniklo nové odvětví, které zaměstnává stovky pracovníků a zajišťuje stabilitu celé řadě zemědělských společností.

Řeč je o bioplynových stanicích. Předním hráčem na českém trhu ve výstavbě i údržbě bioplynových stanic se stala společnost agriKomp Bohemia, jejíž jednatelé, Ing. Radek Házy a Ing. Martin Mrůzek, PhD., nám prozradili nejen princip fungování bioplynových stanic, ale podali komplexní pohled na celé nově vzniklé odvětví.

Vaše firma se zabývá poradenstvím, výstavbou a správou bioplynových stanic. Můžete v krátkosti představit princip bioplynových stanic?

Bioplynová stanice je technologické zařízení, které zpracovává biomasu, tedy materiály nebo odpady organického původu v reaktorech prostřednictvím řízeného procesu tzv. anaerobní digesce. Je to proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Řízená anaerobní digesce je z ekologického hlediska perspektivní způsob využití biomasy, respektive organického odpadu a energetických plodin. Pro anaerobní digesci se používají další shodné termíny – anaerobní fermentace, metanová fermentace, metanové kvašení a podobně.

Produktem anaerobní digesce je především bioplyn, dále tzv. digestát - zbytek po fermentaci, který má výhřevnost v intervalu 18 až 26 MJ/m3. Výhřevnost je závislá na obsahu metanu, který se pohybuje v rozmezí 55 až 70 %. Digestát může sloužit i jako kvalitní hnojivo.

Bioplyn vyro-bený v bioplynové stanici se spaluje v kogeneračních jednotkách a koncovým produktem je elektřina vyrobená z obnovitelného zdroje. Z chlazení motoru a z chlazení horkých výfukových plynů se produkuje teplo, kterým lze vytápět budovy, případně ohřívat vodu.

Kolik bioplynových stanic se v současné době nachází na území ČR? Kolik jich je v Evropě? Jak se vyvíjí tento obor v posledních letech?

Na území naší republiky se v současnosti nachází asi 400 bioplynových stanic, přičemž bezmála 90 z nich pochází z dílny naší společnosti. V Evropě se jejich počet pohybuje kolem 14-tisíc, příkladně v Německu jich bylo zbudováno přes 7500. V minulém roce po téměř 10 letech existence skončila provozní podpora bioplynových stanic. Za tu dobu se vyvinulo zcela nové odvětví, které nabídlo stovky pracovních míst a zajistilo dlouhodobou stabilizaci několika set zemědělských podniků, které diverzifikovaly svou činnost a začaly vyrábět elektřinu, což je produkt s vyšší přidanou hodnotou. Koneckonců zemědělství vždy produkovalo energii. Dříve byla asi třetina ploch sklízena pro nakrmení tažných zvířat, tzn. je to forma energie určená pro transport.

V roce 1920 se na území dnešní České republiky pěstoval oves na výměře asi 560-tisíc hektarů. Oves sloužil k výživě tažných koní a ti zajišťovali dopravu. Pokud bychom stejnou plochu oseli výkonnými hybridy kukuřice a tu spotřebovali v bioplynových stanicích, k tomu bychom připočítali polovinu hmoty trav z trvalých travních porostů vyprodukovaných z marginálních oblastí, a dále přidali veškerou kejdu a hnůj, která se v České republice vyprodukuje, byli bychom schopni vyrobit asi 20 % spotřeby elektřiny v naší zemi.

Působí agriKomp pouze v České republice nebo i v zahraničí? Která teritoria jsou pro vás z obchodního hlediska nejdůležitější?

Společnost agriKomp GmbH sídlící v Německu vznikla v roce 2000 a po expanzi v SRN hledala nové trhy. Protože jsme se se zakladateli německého agriKompu znali, založili jsme v České republice v roce 2006 agriKomp Bohemia a stavíme nejen u nás, ale i na Slovensku, v Polsku a chystáme stavby v Chorvatsku, Srbsku a na Ukrajině. Naši němečtí přátelé oproti tomu zajišťují trhy v Německu, Anglii, Francii, Itálii, Švýcarsku a Irsku. Nové trhy ovšem hledáme stále.

Jak dlouho trvá proces od nápadu k realizaci bioplynové stanice a co všechno zahrnuje?

Z naší zkušenosti je potřeba přibližně půl až tři čtvrtě roku k tomu, aby se začalo stavět. Samotná výstavba a povolení ke zkušebnímu provozu zabere opět minimálně tentýž čas. Poté následuje obvykle půlroční zkušební provoz zakončený uvedením do provozu trvalého (dříve kolaudace). Celý proces od nápadu k realizaci je poměrně složitý a skládá se z mnoha fází. Stručně řečeno je třeba projít přes průzkum lokality, architektonickou studii a studii proveditelnosti, proces EIA, územní řízení až ke stavebnímu povolení včetně projednání se všemi dotčenými orgány. Nezapomeňme ani na dojednání financování projektu.

Lze na výstavbu či zvýšení kapacity bioplynové stanice čerpat dotace z EU? Jak vysoké jsou tyto dotace?

Dotace na bioplynové stanice bylo v minulosti možné čerpat z programu rozvoje venkova, dále z operačního programu OPPI v rámci Czech Investu, a dále z fondu životního prostředí na odpadářské bioplynové stanice. V současnosti ale žádné dotace není možné čerpat.

Proč se podle vás vyplatí provozovat bioplynovou stanici?

Provoz bioplynové stanice má pro zemědělský podnik výhod hned několik – ekologické, ekonomické i technické. V zemědělském podniku vzniká v rámci živočišné výroby hnůj nebo kejda, což jsou pro bioplynovou stanici suroviny produkující energii. Při tom se současně zachycuje amoniak a při aplikaci už zpracovaného a stabilizovaného digestátu z bioplynové stanice nedochází k obtěžování obyvatelstva zápachem. Samozřejmě je to investice generující finanční zdroje, které jsou pravidelné a stabilizují podnik. Dalším nezanedbatelným efektem je vznik skleníkového plynu - metanu při skladování kejdy nebo hnoje. Tím, že kejdu a hnůj okamžitě vkládáme do fermentoru bioplynové stanice, metan zachytáváme a energeticky zhodnocujeme.

Můžete zmínit nejdůležitější referenční zakázky vaší firmy?

Vzhledem k tomu, že za sebou máme výstavbu bezmála 90 bioplynových stanic, je velice obtížné vybrat jen několik těch „nejlepších“. Každá taková realizace měla svá specifika a dá se říci, že je svým způsobem unikátní. Pokud bychom se ale zaměřili na výkon, k těm nejsilnějším patří například stanice v Budišově (1000 kW), ve Vidlaté Seči (1250 kW), v Knapovci (1500 kW) nebo Dříteči (2000 kW). Oproti tomu naše nejmenší bioplynová stanice Dolní Lhotka (170 kW) na Vysočině je kompaktní stanicí, která využívá energetický potenciál z vedlejších produktů živošičné výroby a zbytků krmiva farmy ZD Maleč. Část energie je spotřebována přímo v areálu živočišné výroby a přebytek elektřiny je pak dodáván do distribuční sítě. Na severu Čech jsme zbudovali také tzv. odpadářskou bioplynovou stanici Všebořice (500 kW), která zpracovává zbytky jídel a gastro odpad. Při nakládání se zmíněným odpadem je nutná speciální hygienziační úprava provozu. A ještě bych rád zmínil, že jednu z našich referenčních bioplynových stanic Bořetice (750 kW) v okrese Břeclav jsme vybavili naučnou stezkou, která se věnuje problematice provozu bioplynových stanic v rámci výroby energií z obnovitelných zdrojů a je první svého druhu v České republice.

Jaké jsou vaše největší konkurenční výhody?

S ohledem na současnou, ne zrovna příznivou, situaci na trhu mohu s určitou dávkou sebejistoty poznamenat, že naše firma patří stále již od roku 2006 k vedoucím společnostem ve svém oboru, a to obzvláště díky komplexnosti poskytovaných služeb, širokému spektru a množství realizovaných staveb a v neposlední řadě i díky vysokému pracovnímu nasazení a zkušenostem zaměstnanců.

Jaké byly hospodářské výsledky vaší firmy v uplynulých letech?

Loni jsme sice postavili méně bioplynových stanic, ale na významu nabírá jejich servis. Staráme se o téměř stovku stanic, a provádíme jak technický servis kogenerací či technologický servis fermentorů a dofermentorů, tak i servis biologický. Ten je velmi důležitý k tomu, aby produkce bioplynu zůstala stabilní a kontinuální. Z hlediska hospodaření jsem přesvědčen, že rok 2014 dopadl dobře.

Kolik v současné době zaměstnáváte pracovníků?

Pro naši společnost pracuje v tuto chvíli 120 zaměstnanců, patříme tedy mezi středně velké podniky.

Kde vidíte další možnosti rozvoje činnosti firmy do budoucna?    

Největším potenciálem v současnosti jsou pro nás ostatní zemědělské stavby, nadále podporované evropskými dotacemi, jako silážní žlaby, hnojiště, betonové jímky, nebo kompostárny. Naše společnost je také registrovaná jako odborný dodavatel v programu Zelená úsporám, což rozšiřuje naše možnosti na trhu. V neposlední řadě se spoléháme v příštím roce na schvá-lení dotací na výstavbu malých a středních bioplynových stanic, o něž je mezi menšími zemědělci stále větší zájem.

Průmysl Dnes