Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Řada týmů ústavu patří mezi světové lídry

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, v.v.i., je veřejná instituce, která se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Aktuální program ústavu zahrnuje pět hlavní segmentů: fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku a fyziku plazmatu, kterým odpovídá členění do vědeckých sekcí.

Nejen o některých projektech, jimiž se vědečtí pracovníci ústavu zabývají, jsme hovořili s prof. Janem Řídkým, DrSc., ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR.

Co všechno se vám v loňském roce v ústavu povedlo?

Výsledky Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) jsou samozřejmě především tvořeny výsledky jednotlivých vědeckých pracovníků či jednotlivých týmů. Důkazem, že FZÚ jako celek funguje kvalitně a dělá se na něm dobrá věda, je například to, že i v loňském roce naši zaměstnanci publikovali na 600 článků v mezinárodních impaktovaných časopisech.

V loňském roce proběhlo i mezinárodní hodnocení všech ústavů Akademie věd, které akademie organizuje každých pět let. Závěry z hodnocení pak přinášejí informace zejména pro ředitele a vedení ústavů – špičkoví experti v komisích upozorní na nedostatky, anebo vypíchnou, jak by měly být podpořeny některé týmy či jejich témata. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR bylo hodnoceno celkem 22 týmů a nyní již mohu konstatovat, že významně převážilo jejich pozitivní hodnocení. Některé z týmů byly dokonce označeny za světové lídry v oboru, mnoho dalších bylo ohodnoceno jako mezinárodně excelentní.

Konečně, jako poslední pozitivní zprávu za loňský rok, byť se vlastně týká spíše už roku letošního, mohu zmínit to, že pro rok 2016 byl po dlouhých letech stagnace poprvé od roku 2009 navýšen institucionální rozpočet našeho ústavu. Česká ekonomika roste a díky rozhodnutí vlády se tento růst promítl i do navýšení rozpočtu Akademie věd, a potažmo tak i našeho ústavu. Situace samozřejmě zatím není ani zdaleka optimální, ale mám radost z toho, že i na vládní úrovni není věda považována za mrhání penězi, ale za důležitou investici ve prospěch budoucnosti našeho státu.

Na konci ledna jste zahájili nový evropský projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů. Co je jeho cílem a jak dlouho potrvá?

Cílem tříletého projektu ASCIMAT je zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oboru scintilačních materiálů s pomocí cílené a koordinované spolupráce s vysoce kvalifikovanými partnerskými pracovišti: European Organization for Nuclear Research (CERN), Université Claude Bernard Lyon 1 - Institut Lumière Matière (UCBL-ILM), Università degli Studi di Milano - Bicocca (UNIMIB), and Intelligentsia Consultants (Intelligentsia). V rámci naplánovaných aktivit se konsorcium projektu soustředí na tři témata: Radiační poškození a časové charakteristiky scintilačních materiálů (FZÚ - CERN), Vliv dimensionality materiálů a jejich charakteristiky v různých excitačních módech (FZÚ UCBL-ILM) a Vliv materiálových defektů na scintilační mechanismus (FZÚ - UNIMIB).

V průběhu projektu budou probíhat reciproční krátké stáže na období jednoho až tří měsíců především mladých vědeckých pracovníků na partnerských pracovištích, jejichž pracovní program se soustředí na výše zmíněná témata, a dále budou organizovány workshopy, letní školy a v závěru projektu pak mezinárodní konference. Výzkumníci a studenti pracující v týmu FZÚ se tímto způsobem budou moci detailně seznámit se související metodikou a atraktivními scintilačními materiály s vysokým aplikačním potenciálem studovanými v současné době v ČR i ve světě. Aktivity projektu budou mít i přímý vliv na konkurenceschopnost dvou českých podniků, Crytur, spol. s r.o., a Nuvia, a.s., které se v nich budou formou vnější spolupráce účastnit.

Loni v březnu jste získali prestižní ERC Consolidator Grant na výzkum exotických stavů nových magnetických materiálů. Jak výzkum pokračuje?

Projekt EXMAG se podle vyjádření jeho řešitele, doktora Jana Kuneše, zdárně rozjíždí. Po organizační stránce byla vytvořena nová skupina, která se aktuálně skládá ze dvou postdoktorandů z Ukrajiny a Japonska a španělského doktorského studenta. Letos bychom skupinu ještě rádi rozšířili o jednoho až dva spolupracovníky, pokud se podaří najít vhodné kandidáty. Také se blíží závěr výběrového řízení na nákup výkonného počítačového klastru, na kterém budou v rámci projektu prováděny rozsáhlé simulace.

Po vědecké stránce kolegové dosáhli v rámci projektu EXMAG nečekaných výsledků, které ukazují nové fyzikální jevy spojené z excitonovým magnetismem. Tyto výsledky jsou zajímavé mimo jiné z hlediska aplikací ve spintronice. Významný je i rostoucí zájem, kterého se excitonovému magnetismu dostává ve fyzikální komunitě. Tento zájem je nutným předpokladem pro nalezení vhodných materiálů či materiálových struktur, kde by se předpovídané jevy mohly realizovat.

Na jakých dalších významných projektech se podílíte?

Vzhledem k velikosti FZÚ je i jeho činnost dosti rozsáhlá. V roce 2015 byla výzkumná činnost a provoz FZÚ finančně podpořena celkem 152 projekty udělenými domácími poskytovateli (Grantová agentura ČR – 86, Ministerstvo školství ČR – 38, Technologická agentura ČR – 8, Ministerstvo zdravotnictví ČR - 2, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – 1, interní podpora projektů mezinárodní spolupráce AV ČR – 17) a 20 projekty financovanými ze zahraničí (7. rámcového programu EU - 11, Horizon 2020 - 7, EURAMET - 2). Uzavřeno bylo také celkem 39 hospodářských smluv v celkovém objemu téměř 4 milióny českých korun.

Z hlediska mezinárodní spolupráce jsou nejvýznamnější projekty udělené Evropskou komisí v rámci 7. rámcového programu a programu Horizon 2020, které umožňují spolupráci našich týmů se špičkovými evropskými laboratořemi na světově významných vědeckých tématech. Nepochybně na tomto místě musím také zmínit tři prestižní evropské granty v programu ERC udělované špičkovým, mezinárodně uznávaným vědeckým osobnostem, jejichž řešitelé či spoluřešitelé jsou pracovníky ústavu (T. Junwirth, J. Kuneš, J. Wunderlich).

Z hlediska rozvoje aplikačního výzkumu a spolupráce s praktickou sférou je velmi významný projekt udělený v roce 2015 a nazvaný „Systém efektivního uplatňování výstupů FZÚ v aplikační sféře“ v programu GAMA Technologické agentury ČR. Jde o čtyřletý projekt s celkovým rozpočtem více než 20 milionů korun, který umožní jak zefektivnění systému komercializace, identifikace a podpory transferu výstupů FZÚ do aplikační sféry, tak maximální zhodnocení finančních prostředků vložených do ochrany duševního vlastnictví. Projekt dále podpoří vědecké skupiny orientované na přivedení vědeckých výstupů do stádia „Proof of concept“ (PoC), na vývoj průmyslově využitelných technologií, nebo na poskytování s tím spojených specializovaných služeb. Konečně se tento projekt zaměří i na systematickou podporu systému financování aplikovaného výzkumu do fáze PoC a následné komercializace.

Spolupracujete s vědci ze zahraničí?

Spolupráce se zahraničím je pro FZÚ nezbytná a nevyhnutelná. Myslím, že špičkový výzkum není vůbec možné bez spolupráce se zahraničím vykonávat. Každoročně FZÚ pořádá či spolupořádá zpravidla kolem 10 konferencí, symposií, workshopů a letních škol s významnou mezinárodní účastí. Na těchto akcích jednak prezentujeme své výsledky, dále získáváme přehled o činnosti zahraničních kolegů v příslušných oborech a také cenné nové kontakty pro další cílené spolupráce.

FZÚ též ročně navštíví několik desítek vědeckých osobností z celého světa, prakticky vždy na pozvání některého našeho vědeckého pracovníka nebo vedení ústavu. Tito pracovníci téměř vždy na seminářích ústavu či vědeckého oddělení přednášejí. Naopak pracovníci ústavu uskuteční ročně 1500 až 2000 zahraničních cest do zhruba 40 zemí světa. Jsou to jednak návštěvy na mezinárodních konferencích a dalších podobných akcích, ale také krátkodobé a dlouhodobé pobyty na spolupracujících pracovištích, které uskutečňují programy projektových, ale často i neformálních spoluprací.

Loni v červenci jste dokončili první etapu výstavby laserového centra ELI Beamlines. Byla již dokončena i druhá etapa, která byla naplánována do konce loňského roku? Co bude následovat letos?

Ano, druhá etapa stavby Mezinárodního laserového výzkumného centra ELI v Dolních Břežanech byla dokončena v prosinci 2015 vydáním kolaudačního rozhodnutí. V současné době dokončujeme přípravy pro instalace laserových a experimentálních technologií, včetně finální regulace a certifikace čistých prostor. V letošním roce bude naším hlavním úkolem instalace již vyvinutých technologií – jednak půjde o přemístění dvou laserových systémů z jiných laboratoří FZÚ a dále budeme letos akceptovat dodávky vakuových komponent pro distribuci laserových svazků, experimentálních interakčních komor a plazmových a rentgenových zdrojů od různých dodavatelů. Naším cílem je do konce roku 2016 předběžně zprovoznit jednu z experimentálních hal.

Řada vašich zaměstnanců získává nejrůznější ocenění. Co to pro váš ústav znamená?

Jak prestižní mezinárodní, tak i domácí ocenění jsou nejen skvělou vizitkou pro vyznamenaného pracovníka, který uspěl v silně konkurenčním hodnocení, ale jsou i oceněním pro celý ústav, který se snaží vytvářením kvalitního pracovního zázemí a nezbytných služeb pro všechny své pracovníky takovým výsledkům napomoci.

Máte k dispozici dostatek finanční prostředků na provoz ústavu? Co je hlavním zdrojem vašich příjmů?

Institucionální financování v roce 2014 tvořilo 39,4 % celkového rozpočtu ústavu, dominantní část tedy tvořily účelové (grantové) prostředky. To sice dokládá nadprůměrnou úspěšnost našich pracovníků v grantových soutěžích, ale současně to vnáší nestabilitu do finančního plánování na několik let dopředu a prakticky znemožňuje ústavu podporovat určité (třeba i začínající) směry výzkumu, o jejichž budoucí atraktivitě je přesvědčen. Podmínky grantových agentur pro příjemce se navíc každým rokem významně mění, což ztěžuje podávání i plnění grantů a také významně to zatěžuje vědecké pracovníky nevědeckými činnostmi. Neustále rovněž vzrůstá počet nejrůznějších auditů a kontrol. Zatímco v roce 2012 jich bylo něco přes 10 a v roce 2013 již více než 20, v roce 2014 jich bylo 35. To vše značně zatěžuje vědecké pracovníky a ještě více správu ústavu, která má především poskytovat servis vědecké činnosti.

Průmysl Dnes