Nová Mosilana, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Z prvotřídních tkanin šije obleky i Hugo Boss

Bílý beránek nad siluetou Brna. Takovou podobu má ochranná známka MOSILANA, která se stala symbolem akciové společnosti Nová Mosilana.

Firma je dnes největším výrobcem vlněných přízí a tkanin v Evropě, z nichž se šijí pánské obleky a dámské kostýmky. V podniku se ročně vyrobí přes 9 milionů běžných metrů tkanin a 4,5 milionů kilogramů příze. Jen pro představu, za jeden pracovní týden by tkaniny z brněnského závodu pokryly trasu z Brna do Prahy. Společnost patří k jednomu z mála českých textilních podniků, který obstál v konkurenci s levnou asijskou výrobou. „Odolávat ale není jednoduché, proto je velice důležité efektivně využít všechny naše konkurenční výhody,“ říká Ing. Pavel Zezula, předseda představenstva akciové společnosti Nová Mosilana.

Město textilu

Společnost, která sídlí v jihomoravské metropoli, staví na dlouhé tradici a navázala na výrobu věhlasných brněnských textiláků. První textilní manufaktury vznikly v Brně už v 18. století a město se brzy stalo jedním z hlavních středisek výroby vlněných látek v tehdejším Rakousku-Uhersku. „K nejznámějším a nejvýznamnějším zakladatelům textilního průmyslu v Brně patří například rodina Offermannova, Löw-Beerova nebo rodina Stiassni. Z menších firem můžeme jmenovat třeba Brünner Kamgam-Spinnerei, která byla nazývaná Kemka, bratři Kleinové, Weiss, Hecht, Kohn a řada dalších,“ vzpomíná na dobu dávno minulou Pavel Zezula. Po druhé světové válce se ani textilnímu průmyslu nevyhnulo znárodnění a v roce 1946 tak byly soukromé textilní továrny sloučené do národního podniku Moravsko-slezské vlnařské závody. Později byl tento velký národní podnik opět rozdělen na pět samostatných subjektů, přičemž jedním z nich se stal národní podnik Mosilana. Další velká změna nastala až v lednu 1989, kdy se národní podnik Mosilana stal státním podnikem Mosilana Brno.

Změna politicko-společenské situace v Československu v roce 1989 byla impulzem k všeobecné privatizaci národního hospodářství. „Pochopitelně se nevyhnula ani brněnské Mosilaně a v první privatizační vlně v roce 1992 tak vznikla akciová společnost Mosilana Brno. Již před privatizací byla vedena jednání s italským koncernem Marzotto S.p.A. o možnostech spolupráce. Jednání po privatizaci pokračovala a vyvrcholila v roce 1994 podpisem závěrečného dokumentu o kapitálovém vstupu koncernu. A tak vznikla akciová společnost Nová Mosilana, jejímž současným vlastníkem je skupina Marzotto Group,“ říká Pavel Zezula.

Jak se tká úspěch

Slůvko „nová“ v názvu společnosti má svůj význam. Firma totiž po privatizaci zásadním způsobem změnila svoji výrobní základnu. Jako jedna z mála textilních společností využívá ucelený výrobní program. „Naším vstupem je režný vlněný česanec, který transformujeme na přízi a dále zpracováváme do podoby režné tkaniny. Tu nadále zušlechťujeme do konečné hotové tkaniny. Výstupem jsou ty nejkvalitnější vlněné nebo směsové tkaniny pro konfekční zpracování,“ uvádí Pavel Zezula. Tkaniny z brněnské textilky jsou tradičně základem pro pánské obleky, ale Nové Mosilaně se daří stále více oslovovat i dámskou módu.

Společnost ruku v ruce s novým konceptem výrobního programu koncentrovala veškerou produkci na jedno místo, a to do výrobního areálu v Brně, Černovicích. Současně se zasadila o rozšíření areálu, o nové výrobní a skladovací objekty. V několika vlnách došlo k obměně a modernizaci strojního parku a souvisejících technologických uzlů. Podnik proto dnes při výrobě používá nejmodernější dostupné technologie, a to jak pro procesy výrobní, tak pro ty podpůrné. Výsledkem těchto aktivit je více než čtyřnásobné zvýšení výroby. Úspěchy firmy souvisejí i se schopností přizpůsobit výrobek požadovaným změnám stále náročnějšího zákazníka. Za kvalitou výrobního procesu si firma stojí a oceňují ji i její klienti z řad předních módních návrhářů. „Výhodou našich výrobků je jejich nadstandardní kvalita, jistota termínu dodání, konkurenceschopná cena a kreativita našich italských designérů. To vše způsobilo, že naše výrobní kapacity jsou dlouhodobě přeplněny,“ vysvětluje Zezula.

Investice do kvality

Na nedostatek zakázek si brněnská textilka rozhodně stěžovat nemůže. Obrat společnosti se pohybuje kolem 3,25 miliardy korun za rok. Tato hodnota je v posledních letech, vzhledem ke stoprocentnímu vytížení výrobních kapacit, stabilní. Jako každý podnik, který hledí do budoucnosti, společnost pravidelně investuje. Finance směřuje především do zlepšování výrobních technologií, do úspor energií, bezpečnosti práce, ergonomie a zkvalitňování pracovního prostředí. „Před schválením nyní máme mimořádnou investici do energetických úspor ve výši 130 milionů korun. Životní prostředí totiž rozhodně nezůstává na okraji našeho zájmu. Jsme certifikovanou organizací na systémy jakosti ISO 9000, Ecolabel a Oekotex STD 100. Pro následující období je naším cílem nastartovat procesy vedoucí k zisku certifikací EMS ISO 14000 a ISO 18000,“ doplňuje Pavel Zezula.

Vývoz hraje prim

Téměř veškeré vyrobené tkaniny jsou z brněnského podniku exportovány do zahraničí. Jedna třetina přitom směřuje na italský trh, druhá třetina do zbytku Evropy. „Naším největším zákazníkem je Hugo Boss, ale odebírá od nás i Armani, Versace nebo Inditex,“ dodává Pavel Zezula. Poslední třetina tkanin se prodává mimo Evropu. Zásilky směřují především do Spojených států, Japonska a možná trochu paradoxně i do Číny, která jinak zaplavuje trh levnými tkaninami. Ačkoli jde většina produkce na vývoz, i některé české značky, jako je třeba Blažek, Steilmann, či Koutný, šijí obleky z tkanin s logem bílého beránka.

Jak uvádí předseda představenstva společnosti Nová Mosilana, globální textilní trh klade podniku neustále nové cíle. „Rádi bychom proto rozvíjeli naše výrobní kompetence, abychom nadále upevňovali naše pozice uvnitř koncernu Marzotto. Příprava módních kolekcí je vždy velmi náročná disciplína, kde se domnívám, máme ještě co nabídnout. V České republice je třeba pracovat na zlepšování textilního povědomí, které bylo v posledních letech pošramoceno. Někdy možná až trochu nezaslouženě,“ dodává. Za posledních 20 let přežili jen ti nejsilnější hráči a momentálně v České republice existuje několik textilních firem, které patří k opravdovým lídrům ve svém oboru, minimálně v Evropě. „Není důvod, abychom byli zase až tak skromní, když si představíme, že tkaniny z Brna se nachází ve světově nejrenomovanějších obchodech a na přehlídkových molech v Miláně a Paříži. Textilní odvětví již není tak dominantní jako před dvěma nebo třemi stoletími, ale zůstává nadále prosperující a zajímavou cestou,“ míní Pavel Zezula.

Pracovat v textilce

Podobně jako mnoho jiných firem, trápí i brněnskou textilku nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Museli jsme se naučit zaškolovat i nekvalifikované lidi. Mimochodem, v celé firmě je na 72 různých dělnických profesí. Protože státní textilní školství v našem regionu již zaniklo, vytvořili jsme si pro naše potřeby vlastní učební obor Výrobce textilií. Slouží pro studenty, kteří chtějí získat širší informace o našem textilním oboru. To jim umožňuje rychlejší kariérní postup. My naopak získáváme pracovníky, kteří komplexně vnímají výrobní problematiku. Ti nejlepší studenti z prvního ročníku dokonce dálkově studují na Vysoké škole textilní v Liberci a do budoucna by měli být pokračovateli tzv. brněnského Manchesteru v Brně,“ říká Pavel Zezula.

Aktuálně ve společnosti pracuje kolem tisíc zaměstnanců. Podnik tak patří k největším zaměstnavatelům v regionu. Kromě toho, že investuje do vzdělání svých budoucích pracovníků, myslí i na stávající zaměstnance. Firma považuje vedle kontinuálního vzdělávání za důležité i neustálé zlepšování firemní kultury. „Chceme nejen zkvalitňovat pracovní podmínky na pracovišti, ale také nabídnout našim zaměstnancům možnost relaxace po práci,“ uzavírá Pavel Zezula.

Průmysl Dnes