SIAG CZ, s.r.o.

Podrobnosti: Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Siag 16 V dalších letech očekává výrazný nárůst výroby

Využití větrné energie sahá na území Česka až do 2. poloviny 13. století, kdy se zde objevil první větrem poháněný mlýn. Tradice využití větrné energie na našem území je tedy opravdu velmi dlouhá, nicméně výrazný rozvoj větrných elektráren ve 21. století nenastal. A to ani přesto, že v Česku sídlí společnost s ručením omezeným SIAG CZ, která se zabývá výrobou ocelových konstrukcí, konkrétně produktů pro větrnou energetiku.

Není bez zajímavosti, že se jedná o jediný subjekt s tímto výrobním programem v České republice.

Ve výrobním závodě firmy v Chrudimi vznikají stožáry větrných elektráren a nosiče soustrojí, což je speciální rám, který v gondole větrné elektrárny drží generátor, převodovku a vrtuli. Z výrobního hlediska se jedná o těžké ocelové svařované produkty. Vzhledem k tomu, že na domácím trhu nové větrné parky nebo i jednotlivé elektrárny téměř nevznikají, SIAG CZ se orientuje hlavně na zahraniční trhy. „Dá se říci, že našimi hlavními zákazníky jsou především zahraniční firmy, a to v podstatě všechny přední společnosti, které se zabývají výstavbou větrných parků a elektráren. V současné době intenzivně spolupracujeme například s dánskou firmou Vestas,“ říká technicko-výrobní ředitel firmy David Souček s tím, že 90 % produkce jde na export. Výběr trhů, na které bude firma exportovat, do značné míry ovlivňuje doprava finálních produktů. Jde totiž o těžké, nadrozměrné zboží, takže dopravní náklady se vzrůstající vzhledností přepravy výrazně narůstají. „Drtivou většinu našich výrobků exportujeme do Německa, zákazníky máme ale i na polském trhu a částečně i ve Skandinávii. Zákazníci na skandinávských trzích odebírají ale pouze 1 až 2 % z naší celkové výroby,“ popisuje David Souček.

V oblasti přepravy společnost SIAG spolupracuje s evropskými firmami, které se specializují na dopravu nadrozměrného zboží. Jedná se o soupravy, jejichž délka přesahuje 50 metrů a hmotnost sto tun. Stožáry k větrným elektrárnám mají průměr přes čtyři metry, takže k jejich přepravě je potřeba speciální povolení. Navíc výjezdových tras z České republiky do ostatních zemí Evropské unie, po kterých může firma přepravovat takto nadrozměrné zboží, není mnoho. Většinou proto využívá dálniční přechod Rozvadov, odkud přepravní trasy pokračují dále na sever, nebo hraniční přechod v Petrovicích a dále směrem na Drážďany.

V ČR chybí podpora větrné energetiky

Vzhledem k tomu, že v České republice prakticky neexistuje podpora větrné energetiky, podařilo se od 90. let minulého století realizovat jen několik projektů. Přitom se v České republice nacházejí řádově desítky větrných elektráren. „Potenciál v České republice určitě existuje, máme vytipované lokality, kde by bylo možné stavět. Bohužel ale z legislativního hlediska není úplně jednoduché získat povolení k výstavbě ať už z pohledu životního prostředí nebo dalších legislativních procesů,“ říká technicko-výrobní ředitel. Nepříznivá situace má za následek skutečnost, že na český trh nevstupují investoři a subjekty, které se snaží legislativní klima pro výstavbu větrných elektráren zlepšit, jednání se zákonodárci a vládou i dalšími zainteresovanými orgány, ale výsledky se bohužel nedostavují. „Existují u nás projekty, jejichž autoři už 15 let usilují o schválení a stále ještě není jisté, zda budou nakonec realizovány,“ dodává.

Stáčení, svařování a povrchová úprava

Výroba stožárů pro větrnou energetiku představuje oblast těžkého strojírenství, kdy se hmotnost jednotlivých komponent pohybuje v řádu desítek tun. Jen samotný stožár tvoří jednotlivé plechy, které jsou stočeny do kruhu a svařeny. „Jedním z našich nejdůležitějších výrobních procesů je stáčení silných plechů od 15 do 60 milimetrů. Neméně důležitý je následně i proces svařování. Následuje nedestruktivní zkoušení, kdy musí být jednotlivé sváry otestovány ultrazvukovou metodou, abychom vyloučili vnitřní vady. Neméně důležitá je i následná povrchová úprava výrobku, a to především z hlediska vizuální stránky větrné elektrárny, ale hlavně jako ochrana před korozí,“ vyjmenovává nejdůležitější výrobní procesy David Souček.

Aby společnost SIAG CZ obstála v náročné konkurenci zahraničních výrobců, musí investovat do výroby. Investice do nové lakovny si v posledních pěti letech vyžádala 200 milionů korun, dalších 10 milionů korun směřovalo v posledních dvou až třech letech do nových technologií na stáčení a válcování plechů. Kromě toho firma za dalších 15 milionů korun nakoupila nové svařovací technologie. „Pro loňský rok jsme měli naplánovány a zároveň jsme i zrealizovali investice do obrábění v řádu 30 milionů korun a dalších 32 milionů korun jsme investovali opět do stáčení a válcování plechů. To jsem zatím zmínil jen hlavní technologie potřebné pro výrobu. Další dílčí investice samozřejmě putovaly i do jiných oblastí, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci či do nemovitého majetku firmy,“ uzavírá technicko-výrobní ředitel.

Ocel nahradila litina

Vývoj a výzkum nových komponent je soustředěn do německé centrály SIAG Industrie se sídlem v Lipsku. Český závod s ní ale úzce spolupracuje ve chvíli, kdy je třeba nové postupy implementovat do výrobního procesu. Podobný postup se osvědčil také v případech, kdy výzkum a vývoj probíhá u zákazníka a následně je třeba zjištěné skutečnosti zavést do výroby. Důležitým inovačním prvkem bylo například před dvěma lety nahrazení oceli litinou při výrobě nosičů soustrojí. Díky tomu je výsledný produkt pevnější, ale zároveň lehčí a levnější. V současné době vzniká ve vývojových laboratořích německé centrály nový typ stožáru, který bude mít v průměru až 7 metrů, ale zároveň jeho skelet bude rozebíratelný, což výrazně zjednoduší dopravu finálního výrobku na místo použití.

V České republice firmě zaměstnává 150 až 180 pracovníků v závislosti na vytíženosti výroby. Podobně jako i jiné strojírenské firmy se SIAG CZ zhruba pět let potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu. „Úzce proto spolupracujeme s průmyslovými školami strojírenského zaměření, kde poptáváme pracovníky z oboru zámečník nebo obráběč kovů. Nábor zaměstnanců se snažíme provádět i v době, kdy nové zaměstnance nepotřebujeme, ale usilujeme o to, abychom měli dostatečné rezervy minimálně v naší evidenci potenciálních zájemců o práci v naší firmě. Pak není nic jednoduššího, než v případě potřeby do těchto rezerv sáhnout,“ vysvětluje David Souček s tím, že pracovníci, kteří chtějí ve strojírenství něčeho dosáhnout, mají do společnosti SIAG CZ dveře otevřené.

Ziskové hospodaření by se mělo ještě zlepšit

Už několik let po sobě společnost SIAG CZ hospodaří se ziskem a v letošním roce očekává David Souček ještě další posílení výroby. „Bohužel roky 2009 až 2012 nebyly z ekonomického hlediska moc úspěšné, protože se naplno projevila hospodářská krize. Dneska se nacházíme téměř na konci krizového období, nicméně hospodářsky i výrobě úspěšné roky před krizí se už pravděpodobně nevrátí. Ale do budoucna hledíme optimisticky a očekáváme, že roky 2016 a 2017 budou velmi silné,“ dodává. V následujících letech by management firmy chtěl maximalizovat zisk i spokojenost zákazníků. S tím samozřejmě úzce souvisí rostoucí kvalita výroby, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, a v neposlední řadě i efektivita a produktivita.