Vysoká škola chemicko-technologická Praha

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Věda a výzkum má na VŠCHT Praha zelenou

V posledním uveřejněném žebříčku CWUR (Center for World University Rankings) se Vysoká škola chemicko-technologická Praha dostala za rok 2014 mezi čtyři procenta nejlepších univerzit světa a probojovala se do první tisícovky.

Tento výsledek je podle profesora RNDr. Bohumila Kratochvíla, DSc. prorektora pro vědu a výzkum bezesporu velkým úspěchem, když uvážíme, že VŠCHT Praha je v celosvětovém měřítku velmi malá a navíc monotématická univerzita. Má jen čtyři fakulty a přibližně 4000 studentů. Přesto se jí úspěšně daří vychovávat mladé vědce, kteří jsou úspěšní i v celosvětovém měřítku. O tom, jaké výzkumné úkoly na VŠCHT Praha řeší, jaké škola nabízí studentům zázemí i jak spolupracuje se zahraničím, jsme hovořili právě s profesorem RNDr. Bohumilem Kratochvílem, DSc. prorektorem pro vědu a výzkum.

Co všechno, pane prorektore, spadá do vaší kompetence?

Do mé kompetence patří několik útvarů. Jednak je to oddělení pro vědu a výzkum (VaV), které se zabývá správou domácích a zahraničních projektů VaV, doktorskými studijními programy, habilitačními a profesorskými řízeními a zahrnuje i Interní grantovou agenturu. Pod oddělení transferu technologií řadíme ochranu duševního vlastnictví a komercializaci výsledků VaV. Centrální laboratoře zabezpečují podporu vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti fakult VŠCHT Praha, servisní analytická měření a koordinují spolupráci při řešení VaV projektů. Dále do mé kompetence spadá Centrum informačních služeb, které má na starosti informační zdroje a služby a školní vydavatelství a grafické služby. V neposlední řadě jsou to i další celoškolská specializovaná výzkumná pracoviště, jež byla zřízena na základě udělených projektů. Jmenujme alespoň Pražské vysokoškolské analytické centrum, Metrologickou a zkušební laboratoř, Laboratoř forenzní analýzy biologicky aktivních látek a BIOMEDREG.

Jaké jsou hlavní úkoly vašeho projektového centra?

Na VŠCHT Praha neexistuje samostatné projektové centrum. Metodickou, administrativní a organizační podporu projektům VaV zajišťuje oddělení VaV, ekonomické oddělení a personální oddělení. Tato tři oddělení pružně, podle potřeby, vytváří „virtuální projektové centrum“. VaV aktivity jsou koordinovány na celoškolské úrovni a pro podporu VaV projektům slouží i projekty podporující administrace - KAMPUŠ, GaP, Strážce grantových výzev či nově KOMPAS.

Na jakých výzkumných úkolech v současné době VŠCHT pracuje?

Na VŠCHT Praha v současnosti řešíme okolo 260 VaV projektů, z toho přibližně 35 zahraničních, které financují zahraniční poskytovatelé. Celkový objem vysoutěžených finančních prostředků na grantové projekty činí zhruba 280 milionů korun. Tematické zaměření projektů spadá do řešení chemických, biochemických, potravinářských, technologických, materiálových, palivo-energetických a environmentálních problematik. Rád bych zmínil tři reprezentativní domácí projekty. Pod vedením profesora Tomáše Rumla se řeší role retrovirového matrixového proteinu při transportu virové částice a její interakci s cytoplasmatickou membránou, profesor František Štěpánek se se svým týmem zabývá dálkovým ovládáním adheze a reakčně-difuzních procesů ve strukturovaných mikročásticích a profesor David Sedmidubský zkoumá tenké vrstvy magneticky dopovaného GaN.

Kromě finančních zdrojů z vysoutěžených projektů je VŠCHT Praha tradičně velmi úspěšná i při získávání projektů a kontraktů z průmyslové sféry. Síla VŠCHT Praha spočívá v pružném sestavení řešitelského týmu pro řešení problému, který přijde od průmyslového partnera. V těchto případech hraje podstatnou roli čas, tedy jak rychle se problém podaří vyřešit. Objem smluvního výzkumu s průmyslovou sférou se ročně pohybuje mezi 50 až 70 miliony korun a tradičními průmyslovými partnery VŠCHT Praha jsou Unipetrol, ČEZ, Mero, Pražská plynárenská, Olma, Slovácká Fruta, MP Krásno, Bohemilk, Jihočeská zelenina, Madeta, Teva, Zentiva, KRNAP, ECO Trend, Glass Service, Preciosa, EURO Support Manufacturing Czechia a mnozí další.

Jaké zajímavé projekty jste řešili v minulosti?

Zajímavých projektů je celá řada, spíše bych uvedl tři významné vědecké osobnosti, které na škole působí, i s jejich vědecko-výzkumným zaměřením. Je to profesorka Jana Hajšlová, která se zabývá kvalitou a analýzou potravin, výživou, potravinářskou chemií, chemickou bezpečností potravin, potravními kontaminanty a vývojem a validací moderních analytických metod pro stopovou analýzu složek ovlivňujících kvalitu a bezpečnost potravin.

Profesor Karel Bouzek se věnuje aplikované elektrochemii, palivovým článkům, přenosu hmoty v elektrochemických systémech, matematickému modelování a vodíkové technologii. A také profesor František Štěpánek, který se zabývá chemickou robotikou, návrhem a syntézou chemických robotů („umělých buněk“), možnostmi aplikace chemických robotů například v medicíně (řízené vylučování léčiv, distribuovaná diagnostika) či inteligentním čištěním (ničení toxických látek, dezinfekce těžko dostupných míst). Určitě bych neměl zapomenout ani na prof. Jiřího Wannera, která se věnuje technologii odpadních vod a na významného organického technologa profesora Josefa Paška. Na základě jeho know-how byly postaveny výrobny anilinu u nás i ve světě.

Jak jsou vybaveny laboratoře na VŠCHT? Jste s tímto vybavením spokojeni, nebo vám ještě něco schází?

Laboratoře na VŠCHT Praha jsou vybaveny dobře, v České republice bezesporu patříme ke špičce. Obecným problém ovšem je, že věda se vyvíjí čím dál rychleji, a proto je nutné přístrojové vybavení laboratoří čím dál častěji nahrazovat modernějšími přístroji. V opačném případě by rychle hrozilo zaostávání. V letošním roce získala VŠCHT Praha z projektu KvaLab (Projekt Zvýšení kvality laboratorní výuky studentů VŠCHT Praha) 800 milionů korun na inovaci přístrojového vybavení a rekonstrukci laboratoří. Za tuto částku jsme náš přístrojový park výrazně modernizovali. Ovšem stále platí, že celosvětová věda jde velmi rychle kupředu, vyvíjí se nové metody výzkumu a s tím je spojen i vývoj a výroba vědeckých přístrojů nové generace. V poslední době však stále citelněji pociťujeme nedostatek vhodných prostor, kam bychom nové přístroje umísťovali. To souvisí i s výstavbou a rekonstrukcí nových prostor pro VŠCHT Praha, což je v Praze problém.

Spolupracujete ve vědě a výzkumu se školami ze zahraničí? Se kterými nejčastěji a na čem?

Dnes si nelze představit univerzitu s vědecko-výzkumnými ambicemi bez spolupráce se zahraničím. Naše spolupráce je velmi rozsáhlá a podrobnosti lze nalézt na internetových stránkách školy. Aktivně se zapojujeme do mezinárodní integrace a rozšiřujeme a prohlubujeme spolupráci ve vědecko-výzkumné i pedagogické oblasti s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou mezinárodní vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a Erasmus a společné studijní programy se zahraničními univerzitami. V roce 2014 měla VŠCHT Praha téměř 70 aktivních meziuniverzitních smluv o spolupráci a 130 bilaterálních smluv Erasmus. Zájem o uzavírání nových smluv ze strany zahraničních partnerů je trvalý, pro nás je prioritou uzavírání takových smluv, u kterých je předpoklad oboustranné akademické spolupráce a reciprocity studentských a vědeckých mobilit.

VŠCHT si nechává některé postupy patentovat. Můžete jmenovat podle vás nejdůležitější patenty z poslední doby?
Patříme mezi nejúspěšnější školy v počtu podaných patentů v České republice. Ke konci loňského roku jsme držiteli celkem 100 platných patentů, 110 platných užitných/průmyslových vzorů a 62 patentových přihlášek v řízení. Za významné patenty v období posledních dvou let považuji Produkční elektrolýzu india z nerozpustného šťavelanu inditého, způsob přípravy rozpustného blokového kopolymeru styrenu a olefinu a jeho použití, způsob termochemické konverze organických látek na plynné produkty a minerály a zařízení k provádění tohoto způsobu či využití polymethiniových solí jako senzorů pro nádorové markery. Kromě toho jsme držiteli patentů i na konjugáty hydrazonů s kyselinou cholovou jako nových cytostatik, na způsob výroby N-methylanilinu z nitrobenzenu a metanolu, na způsob protikorozní ochrany zařízení pro těžbu, dopravu a skladování ropy či na způsob zvyšování kvality kapalných produktů vysokoteplotní karbonizace uhelné vsázky při výrobě koksu.

Jak si stojí vaši studenti například v nejrůznějších soutěžích? Čeho se jim podařilo dosáhnout? Co vy osobně považujete za největší úspěch výzkumných týmů na VŠCHT?

Jak vědci, tak studenti VŠCHT Praha získávají významné ceny a prestižní ocenění. Kompletní přehled cen je zveřejněn na našich webových stránkách. Zmíním alespoň některé z poslední doby. Například v letošním roce získal profesor Slavíček Cenu Učené společnosti České republiky, Cenu České společnosti chemické zase získal profesor Ing. Josef Horák, DrSc. Je to medaile za zásluhy o rozvoj České společnosti chemické a významný přínos chemickým vědám. Medaile byla minulosti udělena pouze třikrát a obdržel ji například Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii. Profesor Ing. Jiří Hanika, DrSc. získal letos Hanušovu medaili za výsledky studií ve výzkumu a vývoji chemických reaktorů. Hanušova medaile je nejvyšším vyznamenáním Společnosti za vědecké dílo a byla zřízena roku 1966 jako nejvyšší vyznamenání Společnosti za zásluhy o rozvoj chemie jako oboru v kterékoliv její oblasti.

Loni naši kolegové bodovali také při udílení Cen Francouzské ambasády, Ing. Jiří Václavík získal v roce 2013 Cenu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v rámci projektu Česká hlava a tak bych ve výčtu ocenění mohl pokračovat.
Kromě toho je i řada pracovníků VŠCHT Praha mediálně známá. Často se vyjadřují v televizi a v ostatních sdělovacích prostředcích k aktuálním tématům doby, jako byla například methanolová kauza, kvalita potravin či nedávná havárie v Unipetrolu.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes