AWT Rekultivace, a.s.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Návrat k čisté přírodě

Ruku v ruce s těžbou nerostných surovin kráčí rekultivace a sanace. Místům poničeným průmyslovou činností navrací tvář už více než 50 let společnost AWT Rekultivace, a.s.

K sanačním a rekultivačním pracím se postupem času přidala projekční a inženýrská činnost. Budoucnost by měla firmu, která generuje roční obrat kolem 1,3 miliardy korun a zaměstnává 450 pracovníků, posunout ještě dál. „Cílem je vytvořit ekologicko-stavební společnost, která bude poskytovat komplexní služby,“ prozradil v rozhovoru obchodní ředitel Ing. Roman Hrabec.

Rekultivace, kterou se zabýváte, je záležitostí hlavně posledních 25 let. Počátky vašeho podniku se ale datují už do roku 1955.

Ano, počátky naší firmy sahají až do poloviny 50. let minulého století, kdy byla u národního podniku OKR – Báňské stavby Ostrava zřízena dvě rekultivační střediska, Ostrava a Karviná. V roce 1962 vznikl samostatný podnik Ostravsko-karvinský revír Rekultivace se sídlem v Orlové. Podnik se zaměřil na likvidaci, úpravu a ozeleňování hald, likvidaci záparů a požárů v haldách. Zabýval se úpravou vodních poměrů v poddolovaných oblastech, zalesňoval vybraná území, prováděl demolice vykoupených nemovitostí a podobně.

Co se stalo po roce 1989?

Na základě organizačních změn se podnik stal v roce 1990 odštěpným závodem OKD Ostrava a vystupoval pod jménem OKD – Rekultivace, odštěpný závod. O rok později vznikla akciová společnost Ostravsko-karvinské doly se sídlem v Ostravě a podnik se přejmenoval na OKD, a.s., Rekultivace. V průběhu 90. let jsme přijali motto „Návrat k čisté přírodě“ a zaměřili jsme se na aktivity související s ekologií a zlepšováním životního prostředí. Od roku 2009 je naše společnost součástí mezinárodní dopravní a logistické skupiny Advanced World Transport.

K rekultivaci jste postupně přidali i další činnosti. Jak se v čase proměňovaly?

Impulsem pro vznik našeho podniku před více než 50 lety byla důlní činnost a potřeba zahlazování stop po těžbě nerostných surovin. Podnik se zaměřoval na ozeleňování odvalů důlní hlušiny a odvalové hospodářství, které je spojené s těžbou uhlí. Postupem času přibývaly jiné činnosti, které souvisely například s poddolováním, a to převážně v Ostrav-sko-karvinském regionu. Kvůli důlní činnosti toto území upadalo do velkých poklesů, třeba až 33 metrů. Samozřejmě, že těžba způsobila celkovou devastaci území včetně zastavěné části a přilehlých měst i obcí. Proto logicky přibyly demoliční práce malého i velkého rozsahu. Na ně navázala inženýrská a projekční činnost, která pomáhala navracet krajinu do původního režimu.

V co se mohou bývalé doly nebo průmyslové areály proměnit? Jaké využití rekultivovaná nebo sanovaná území nacházejí?

Před rokem 1990 bylo trendem vracet půdu do Zemědělského půdního fondu. Rekultivace se proto zaměřovala na vytváření zemědělské a orné půdy a vybíraly se takové pěstební postupy, aby se půda zúrodňovala a koloběh zůstal zachován. Po roce 1990 se změnily podmínky pro rekultivační činnost a na rekultivovaných územích byly hlavně vysazovány lesy. Současně se postižená území začala řešit komplexněji, a to formou sanací. S upadajícím těžkým průmyslem přibyla místa postižená průmyslovou výrobou. Dnes se k rekultivaci a sanaci přidávají další činnosti. Provádíme například realizaci kanalizací, zabýváme se infrastrukturou cest, inženýrských sítí a stále více pronikáme i do oblasti stavebnictví. Trendem současné doby je připravovat území pro další podnikatelské aktivity – například průmyslové nebo polyfunkční zóny, což zpravidla požadují municipality. Většina postižených území totiž spadá pod obce a města.

Jakým konkrétním místům se už podařilo „vrátit tvář“?

Naší největší zakázkou byla sanace prostorů po bývalé koksovně Karolína v centru Ostravy. Dnes už toto místo nenese žádné stopy bývalé průmyslové činnosti. Centrum je kompletně ozdravěno a vznikly zde obytné části, nákupní areál i místa pro volnočasové aktivity. Přirozeně jsme nejvíce práce a zakázek našli v Ostravsko-karvinském regionu. Například v místě, kde byl Důl Dukla vznikla polyfunkční zóna. Upravili jsme i prostor po Dolu František. Rekultivovali jsme ale také bývalý důl ve Zlatých Horách v Jeseníkách, realizovali jsme projekty na Kladensku i v jiných částech České republiky.

Vedle rekultivační a sanační činnosti se věnujete také likvidaci ekologických zátěží, skládek nebo odpadů.

To je pravda. Zaměřujeme se i na výstavbu skládek na nebezpečné odpady. Jednu dokonce vlastníme a provozujeme. Zmínit můžu třeba skládku u Uhříněvsi u Prahy, u Němčic nebo u Šumperka. Likvidace ekologických zátěží provádíme po celé republice, podobně jako sanace nebo rekultivace. Většinou se tyto práce dotýkají činnosti po chemickém průmyslu, hutnictví nebo hornictví a jsou spojené se sanacemi zeminy, případně s likvidací kontaminovaných zemin. Spolupracujeme také se společnostmi, které sanují podzemní vody.

Jakou techniku při rekultivačních pracích používáte? Jaké metody a postupy volíte?

Postupy a metody vždy vycházejí z projekčních, územních a technologických záměrů. Pracujeme převážně s těžkou technikou, protože je nutné přesunout statisíce kubíků různých hmot, ať už to jsou hlušiny po zemních pracích nebo materiály ze stavebních činností. Protože ale práce realizujeme až do finále – například až po výsadbu zeleně, po těžké technice většinou nastupují jemnější stroje.

O zakázky se zpravidla ucházíte ve veřejných soutěžích. Jaké výhody klientům nabízíte?

Předně je to více než 50 let zkušeností v rekultivačních i sanačních pracích. Hovoří za nás také naše reference. Zakládáme si na silné týmové práci v odborných skupinách, ať už projekčních nebo inženýrských. Důležitým partnerem při realizaci prací je technika, kterou pravidelně obnovujeme a zachováváme její způsobilost pro širokosáhlé upotřebení. Abychom dokázali poskytnout nejlepší možná řešení, spolupracujeme také s odbornými společnostmi, které doplňují koláč naší nabídky. Jen namátkou to jsou třeba laboratoře, firmy specializující se na určitý typ sanací a podobně.

Úspěch každé firmy stojí na zaměstnancích. Jaké požadavky musí vaši pracovníci splňovat a jak je vzděláváte?

Vzdělávání pracovníků je pro náš podnik důležité. Pro stávající zaměstnance pravidelně připravujeme vzdělávací programy, které vycházejí ze zakázkové náplně, a to především v oblasti způsobilosti vodního nebo pozemního stavitelství. Zahrnují například různé formy autorizací nebo znalostí technologických postupů. Část pracovníku rozšiřuje své kompetence také v oblasti nakládání s odpady. Cítíme nedostatek kvalifikovaných lidí z technických oborů. Pravidelně se každý rok s nástupem jara, kdy se rozbíhají nové zakázky, snažíme doplnit technické i dělnické profese a pracovníky postupně dovzděláváme. Spolupracujeme také s vysokými školami.

Jak vidíte budoucnost? Kam byste společnost rádi posunuli?

Chceme být společností, která se stabilně uchází o tradiční zakázky, a to na základě zkušeností s rekultivací nebo sanací. Současně ale činnost rozvíjíme a stále více se zaměřujeme na oblasti infrastruktury. Naším cílem je vytvořit ekologicko-stavební společnost, která bude poskytovat komplexní služby od inženýrské a projekční činnosti až po realizaci. To znamená, že navrhneme možnosti, jak s územím postiženým průmyslovou činností naložit, předložíme projekt a vše dotáhneme až do finální podoby. Naší výhodou je, že jsme schopni komunikovat s municipalitami, projektovat a nabídnout technické řešení. Naše společnost by se měla rozvíjet ve stavební oblasti, láká nás oblast dopravní infrastruktury a obecně stavebnictví. Zajímáme se také o stavby vodních děl, a to v návaznosti na protipovodňová opatření.

Průmysl Dnes