ČEZ, a.s. – Elektrárny Poříčí

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Uhelná elektrárna vyrábí teplo a spaluje i biomasu

Elektrárny Poříčí patří k nejstarším uhelným zdrojům v České republice. Energetický komplex zahrnuje Elektrárnu Poříčí II, která je v provozu od roku 1957, a Teplárnu Dvůr Králové, jež dodává teplo ještě o dva roky déle.

Po uvedení do provozu patřila elektrárna mezi největší zdroje elektřiny v tuzemsku. V současné době má pro region mnohem větší význam jako dodavatel tepla. Současně sehrává důležitou roli při udržování dobrých napěťových poměrů v elektrické síti v severovýchodních Čechách.

Za uplynulých 60 let prošly Elektrárny Poříčí významnými změnami, které přinesly obnovu převážné části zařízení. V portfoliu ale dodnes najdeme i původní díly, což odkazuje na technickou vyspělost strojního průmyslu v době výstavby zdrojů. „V Teplárně Dvůr Králové se realizovala největší změna po ukončení dodávek tepla textilnímu průmyslu v roce 2012, a to konverze předimenzovaného parovodu na horkovod,“ uvedl Ing. Martin Hrubý, ředitel elektrárny. Významné snížení dodávky tepla si řeklo také o obměnu instalovaných kotlů. Zrušen byl velký uhelný kotel K3 a loni byl postaven malý plynový kondenzační kotel K14 pro pokrytí letní dodávky tepla bez výroby elektřiny. Proměna neminula ani zdroj vyrábějící elektřinu. Elektrárna Poříčí II prošla hned několika vlnami ekologizace. „Ta poslední, nejvýznamnější, obnášela výstavbu dvou fluidních kotlů, které nahradily čtyři kotle s práškovými hořáky,“ dodal Martin Hrubý. V průběhu uplynulých let byla postavena také významná síť pro dodávky tepla a v roce 2012 byl upraven jeden fluidní kotel pro čisté spalování biomasy.

Modernizace a ekologizace elektrárny

Ruku v ruce s modernizací se proměňoval i výkon Elektráren Poříčí. Čtyři z původních šesti kotlů (každý o jmenovitém výkonu 125 tun páry za hodinu), byly nahrazeny dvěma kotli fluidního typu, přičemž každý dosahuje jmenovitého výkonu 250 tun páry za hodinu. Fluidní kotle byly do provozu uvedeny v letech 1996 a 1998 a dva původní dodnes slouží jako teplárenská havarijní rezerva. Ve strojovně elektrárny jsou instalované tři turbogenerátory o výkonu 55 MW. „V současné době vyrobí elektrárna cca 500 GWh elektrické energie ročně, z toho asi 90 GWh z biomasy,“ sdělil Martin Hrubý.

Aktuálně jsou hlavním zdrojem parního výkonu dva fluidní kotle K7 a K8. Fluidní technologie umožňuje spalovat různá paliva od hnědého uhlí přes uhlí černé až po biomasu. Odsíření spalin probíhá přímo v topeništi řízeným dávkováním vápence. „To vše nám umožňuje řídit emise podle zpřísňujících se požadavků. Každá technologie má samozřejmě své hranice, a tak pro další zpřísnění po roce 2020 připravujeme úpravy. Například posílení dávkování vápence, modernizaci odlučovačů popílku nebo modernizaci řízení procesu spalování,“ uvedl Martin Hrubý.

Hlavním energetickým zdrojem Elektráren Poříčí stále zůstává hnědé uhlí. Pro současnou spotřebu je dodáváno ze Severočeských dolů, a.s. „Dokážeme ale spalovat téměř jakékoliv uhlí, a tak máme možnost kombinovat dodavatele a optimalizovat nejen proces spalování, ale i náklady. Vzhledem k naší flexibilnosti nemám obavy, že bychom v příštích několika desítkách let neměli co spalovat,“ podotkl Martin Hrubý.

Účinná výroba tepla i elektřiny

Kromě elektřiny vyrábí Elektrárny Poříčí také teplo, kterým zásobují město Trutnov a značnou část jeho okolí. Elektrárna disponuje celkovým teplárenským výkonem 294 MW. „Parovodní síť je dlouhá 62 km a horkovodní 41 km. Provozujeme 166 předávacích stanic a roční dodávka tepla činí 1360 TJ. Teplo dodáme více jak 2-tisícům odběratelů ve více než 3-tisících odběrných místech,“ vypočetl Martin Hrubý. Teplo z parovodu Krkonoše, zásobuje města a obce od Horního a Dolního Maršova, Janských Lázní přes Svobodu nad Úpou, Mladé Buky, až po Trutnov. Parovod Radvanice přivádí teplo přes Lhotu u Trutnova do stejnojmenné hornické obce a dále do obce Jívka. Jižním směrem vede horkovod do města Úpice, který na své trase dodává ekologické teplo i do Bohuslavic, Adamova a Suchovršic.

Teplo je v Elektrárnách Poříčí vyráběno prostřednictvím tzv. kogenerace (kombinovaná výroba elektřiny a tepla). „Účinnost nejmodernějších elektráren, které vyrábí pouze elektřinu, je něco málo přes 40 %. Je to dáno tím, že je nutné dochladit páru vystupující z turbogenerátoru pomocí chladících věží tak, aby zkondenzovala,“ vysvětlil Martin Hrubý. V elektrárně je toto kondenzační teplo částečně využito k výrobě tepla, což zvyšuje účinnost energetického zdroje. Teplo je současně produkováno v Teplárně Dvůr Králové, kde jsou instalované dva roštové kotle s výkonem 27,5 tuny páry za hodinu. K dispozici jsou také dva záložní kotle na topný olej a dva plynové kotle pro dodávku tepla v letních měsících, kdy jsou uhelné kotle odstavené. Uhelné kotle mají platné emisní limity až do roku 2022. „Zde je uplatněna teplárenská výjimka a do této doby budou nahrazeny novým zařízením projektovaným na skutečnou dodávku tepla po roce 2020,“ dodal Martin Hrubý. Ve strojovně je instalována protitlaká turbína TG1 o výkonu 3,5 MWe a kondenzační turbína TG3 o výkonu 3,8 MWe. Instalovaný teplárenský výkon je 58,6 MW. Roční dodávka tepla činí asi 160 TJ.

Konkurenceschopné teplo

Už jsme se zmínili o úpravě fluidního kotle v roce 2012, který nyní umožňuje čisté spalování biomasy. Výrobou elektřiny z obnovitelného zdroje chce elektrárna přispět k naplnění závazků České republiky v environmentální oblasti. „Dalším naším úkolem je rozvíjet a zabezpečit kvalitní dodávku tepelné energie v našich soustavách CZT, které jsou dle mého názoru stále jedním z nejlepších způsobů vytápění s ohledem na životní prostředí. My ty tisíce malých komínků s minimální kontrolou vypouštěných spalin nahrazujeme jedním komínem, jímž jsou vypouštěny spaliny vyčištěné a kontrolované kontinuálním měřením,“ podotkl Martin Hrubý. Právě do této oblasti bude elektrárna směřovat investice, aby i nadále naplnila stále se zpřísňující emisní limity. „Chtěl bych se na závěr přimluvit za rovné legislativní podmínky pro soustavy centrálního zásobování teplem s ohledem na „konkurenci“ zázračných lokálních zdrojů, jak je bez ostychu prezentují například dodavatelé tepelných čerpadel. Nezpochybňuji tento zdroj jako takový, ale pokud jej někdo prezentuje zákazníkům s tím, že neuvádí veškeré náklady, které jsou s tím spojeny, a přesvědčuje je, že budou mít teplo levnější než ze stávající soustavy CZT, tak se domnívám, že zákazníky uvádí v omyl,“ sdělil Martin Hrubý a dodal: „Musím uvést, že cena tepla v našich soustavách patří k podprůměru v rámci České republiky. Několik posledních topných sezón byla teplotně nadprůměrná zima. V těchto podmínkách se i tepelná čerpadla jeví jako vhodný zdroj tepla v Podkrkonoší. V případě návratu k „normálu“ však zimní dotápění plynem či elektřinou, při teplotách, kdy tepelné čerpadlo již nepřináší kýžený efekt, se ekonomika významně překlápí ve prospěch CZT.“

Průmysl Dnes