TS Plzeň, a.s.

Podrobnosti: Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Hydraulické lisy a válcovny pro celý svět

První válcovací tratě a hydraulické lisy, které dodnes tvoří stěžejní výrobní program společnosti TS Plzeň, a.s., byly v tehdejší plzeňské Škodovce v závodu TS vyrobeny už v roce 1866. Závod TS si za více než 150 let své existence vybudoval v oblasti těžkého strojírenství přední postavení na světovém trhu. Až 80 % své produkce vyváží do evropských, asijských nebo afrických zemí.

Založení plzeňské továrny Škoda, která je známá daleko za hranicemi České republiky, se datuje do roku 1859. Výrobní program jejího závodu TS se v průběhu uplynulých let dále rozvíjel. Kromě již zmíněných hydraulických lisů a válcoven mezi válkami, podnik začal například vyrábět kompletní třtinové cukrovary. Tuto oblast ale během 90. let minulého století opustil a dnes třtinovým cukrovarům dodává hlavně náhradní díly určené pro jejich modernizaci a rekonstrukci. Bez zajímavosti není ani to, že právě ve strojírenském závodě v Plzni vznikala divadelní technika, která putovala do českých i zahraničních divadel. Vůbec první dodávka divadelní techniky proběhla již ve 30. letech 20. století do Teheránu. Od té doby společnost TS Plzeň, s přerušením během období 2. světové války, dodala řadu kompletních systémů divadelní techniky včetně montáže a uvedení do provozu. Od 60. let minulého století byl výrobní program obohacen o vulkanizační lisy pro výrobu pneumatik nákladních automobilů a zemědělských strojů.

Vývojem neprošel za uplynulé období pouze výrobní program, ale změnily se také vlastnické struktury a jméno společnosti. Od roku 2004 je závod TS členem mezinárodní společnosti Železiarne Podbrezová Group. O tři roky později přistoupila společnost, která dříve nesla název ŠKODA TS, ke změně názvu a nyní vystupuje jako TS Plzeň. „Důvodem byly především poplatky za známku ŠKODA. Museli jsme následně oslovit zákazníky, kteří nás dlouhodobě znali jako Škodovku. Změna se ale obešla bez ztráty trhu,“ sdělil Pavel Silovský, technický ředitel společnosti TS Plzeň, a.s.

Těžké strojírenství v hlavní roli

Současný výrobní program plzeňského závodu je jasně profilovaný – soustředí se na těžké strojírenství, takže podnik vyrábí primárně hydraulické kovací lisy, válcovny a velké vulkanizační lisy. „Zaměřujeme se na kusovou a prototypovou výrobu, nikoli na sériovou produkci,“ připomněl Pavel Silovský. Vedle hydraulických lisů pro volné kování firma vyrábí také vytlačovací lisy pro vytlačování neželezných kovů i železa. Ve výrobním programu mají své místo také lisy pro lisování železničních kol nebo speciální lisy pro vláknocementové střešní krytiny a lisy určené pro obranný průmysl.

Opomenout nesmíme ani další nosný obor, kterým jsou válcovny. „Zaměřujeme se na tratě pro válcování za tepla, jež jsou určené pro neželezné kovy, jako jsou slitiny hliníku i mědi. Vyrábíme také tratě pro válcování za studena, kde na válcovacích stolicích probíhá finální válcování plechů nebo pasů. V posledních letech se do popředí stále více dostávají nestandardní slitiny využívané hlavně pro jaderný nebo letecký průmysl, čemuž se také přizpůsobujeme,“ dodal technický ředitel společnosti.

Významné zakázky po celém světě

Plzeňský závod, ve kterém nyní pracuje na 230 kmenových zaměstnanců, je jednou z nejznámějších světových firem ve svém oboru, což ukazují i zajímavé zakázky z poslední doby. „Právě dokončujeme a připravujeme k expedici do Jižní Koreje obří kovací lis o síle 140/170 MN, který si u nás objednala společnost Doosan Heavy Industries & Construction Co., Ltd.,“ dodal Pavel Silovský. V oblasti vulkanizačních lisů pro výrobu pneumatik o velikosti 63 až 210 palců, jejichž výrobě se závod také věnuje, patří k hlavním odběratelům na českém trhu společnost Mitas. K významným zakázkám z poslední doby v této oblasti se řadí například dodávka 21 vulkanizačních lisů do Běloruska.

Těžké strojírenství je ze své podstaty zaměřené na export. Český trh by byl pro uplatnění kovacích lisů nebo válcoven příliš malý. V minulosti směřoval vývoz z plzeňského závodu hlavně do států bývalého Sovětského svazu, do Indie nebo Egypta. Po Sametové revoluci se podnik začal orientovat i na další teritoria, jako jsou asijské země, severní Afrika nebo Evropa. „Na export je určeno asi 80 % naší výroby. V Evropě patří k našim významným odbytištím Francie, kam jsme například dodali velký kovací lis o síle 90 MN. Kovací lisy směřují ale také třeba do Číny. Nové válcovny dodáváme hlavně na Blízký východ. Na domácím a evropském trhu realizujeme převážně rekonstrukce. Konkurence ve vulkanizačních lisech je opravdu velká, cenu jsou schopny tlačit velmi nízko hlavně čínské firmy, “ dodal technický ředitel společnosti.

Vedle svého výrobního programu využívá společnost TS Plzeň své kapacity i k výrobě na základě vlastní dokumentace zákazníků. „Naše dílna je velmi dobře vybavena. Disponujeme moderním portálovým obráběcím centrem, velkými karusely, horizontkami s velkými vřeteny, na které lze upnout kolosy až o hmotnosti 100 tun a o rozměrech 4 x 10 x 5 m. Zákazník nám buď dodá materiál, nebo mu ho zajistíme sami. Mimo jiné také spolupracujeme s okolními závody v areálu Škoda, kdy se například na základě zákazníkovy dokumentace podílíme na výrobě rámů podvozků pro tramvaje,“ uvedl Pavel Silovský.

Strojírenství se proměňuje

Podobně jako v jiných oborech, je i v těžkém strojírenství v současné době patrný tlak na cenu. „Kvalitu a určité parametry výrobku zákazníci považují za samozřejmost, ale pozorujeme stále větší tlak na snížení ceny. Konkurence se přiostřila. Je to znát například u válcoven, kdy se v předchozích letech firmy soustředily hlavně na nové válcovny, zatímco nyní pozorujeme směřování spíše k opravám,“ dodal technický ředitel společnosti.

Spolu s tím procházejí změnou i používané materiály. Trendem jsou hlavně speciální slitiny, které se po letech vývoje dostávají do běžné produkce, a to především v oblasti leteckého nebo vojenského průmyslu. Také na to musí společnost TS Plzeň reagovat. „Spolupracujeme proto s vysokými školami a výzkumnými ústavy, kde provádíme například mechanické zkoušky materiálů, abychom dokázali postavit adekvátní stroje a zařízení. Firmy často nemají všechny podklady, jakým způsobem je třeba tyto nové materiály zpracovávat, proto jsou výzkum a vývoj klíčové,“ doplnil Silovský.

Stejně jako jiné firmy v oblasti strojírenství, se i plzeňský závod potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle Pavla Silovského je tento problém dlouhodobý. „Je to otázka posledních 20 let. Technické obory a školy přestaly vychovávat techniky, resp. technicky vzdělaní lidé odcházeli do jiných oborů. Kvalitní technologové nebo konstruktéři přitom zrají 5 až 10 let,“ dodal. Nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků jde ruku v ruce s konkurencí na pracovním trhu, kdy například zahraniční firmy mohou nabídnout vyšší platy než české společnosti. „Věřím ale, že je brzy začneme dohánět zvyšováním produktivity práce,“ podotkl technický ředitel společnosti.

Udržet krok s rozvojem

Za rok 2015 očekává společnost TS Plzeň obrat ve výši kolem 550 milionů korun. Žádné velké investice ale pro následující období neplánuje. „Soustředíme se spíš na drobné kroky, postupnou modernizaci a rekonstrukci strojního parku. Naší prioritou je, abychom udrželi technický rozvoj,“ prozradil Pavel Silovský. Krátkodobý horizont vidí česká jednička v oblasti těžkého strojírenství jasně. Po dokončení významné dodávky kovacího lisu do Jižní Koreje ji čeká společně s podnikem Vítkovice realizace zakázky pro novou válcovnu v Egyptě, kterou nyní konstruktéři kreslí. Konkrétně půjde o výrobu a dodávku teplé i studené válcovací trati a frézovací linky. „Také pro další období máme rozjednané solidní obchodní případy – například v Turecku, v Indii nebo v Egyptě,“ uzavřel technický ředitel společnosti TS Plzeň, a.s.