Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Biotechnologie a biomedicína ve prospěch společnosti

Už více než 50 let se Ústav molekulární genetiky AV ČR zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum v oblasti molekulární biologie, imunologie a v dalších oblastech. Vědečtí pracovníci si za dobu existence ústavu na své konto připsali celou řadu úspěchů. Ve svém úsilí neutichají.

Na půdě ústavu vzniká řada zajímavých projektů, které se prolínají do praktického života. Možnosti vědeckého výzkumu významně rozšíří projekt BIOCEV, který bude dokončen letos.

Ústav molekulární genetiky AV ČR se řadí k předním českým vědeckým pracovištím s mezinárodním přesahem. Nyní zde působí 27 výzkumných skupin různé velikosti. Průměrně se skládají z 10 pracovníků. „Celkově je v našem ústavu zaměstnáno přibližně 500 osob, z toho asi 100 vědeckých pracovníků a 140 studentů. Zbytek tvoří techničtí, servisní nebo administrativní pracovníci. Řada ze zaměstnanců, především studenti, mají částečné úvazky,“ uvedl ředitel ústavu prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., který se netají tím, že studenti představují pro organizaci zásadní pracovní sílu a podílejí se na většině vědeckých publikací.

Součást Evropského výzkumného prostoru

Už od roku 2012 je jméno Ústavu molekulární genetiky AV ČR spojováno s projektem BIOCEV. Projekt, v jehož rámci se buduje jedinečné vědecké centrum excelence v oborech biotechnologie a biomedicína, bude dokončen koncem letošního roku. Už brzy se tak osm vědeckých skupin přestěhuje do zbrusu nových prostor, které jim poskytnou moderní zázemí. Připomeňme, že jde o jeden ze šesti tzv. velkých projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovaci, který je podporovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj. Do činnosti centra se zapojí i přední evropská pracoviště. „Náš ústav je příjemcem dotace a garantem udržitelnosti vybudované infrastruktury. Na projektu se podílíme společně s dalšími pěti ústavy Akademie věd ČR a dvěma fakultami Univerzity Karlovy v Praze. Celkové náklady dosáhnou asi 2,8 miliard korun,“ sdělil Václav Hořejší.

Unikátní vědecké centrum je situováno v obci Vestec nedaleko Prahy. Stavební část je už zkolaudována a nyní jsou zde instalovány přístroje, aby se výzkumníci do nových prostor mohli nastěhovat koncem roku. „Centrum excelentního výzkumu se stane nedílnou součástí Evropského výzkumného prostoru a bude garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny ve prospěch vědeckého pokroku a společnosti,“ připomněl Václav Hořejší. V nově vybudovaných laboratořích bude působit přes 500 výzkumných pracovníků včetně 200 studentů.

I když zatím není vědecké centrum excelence dokončeno, vědci nezahálí a dočasně pracují v pronajatých nebo stávajících prostorách ústavu. Jádrem projektu je pět výzkumných programů, které už běží téměř dva roky. Zaměřují se například na funkční genomiku, buněčnou biologii a virologii nebo vývoj léčebných a diagnostických postupů. Ačkoli výzkumníci zatím působí v provizoriu, první úspěchy na sebe nenechaly čekat. Pracovníci už zveřejnili přes 200 vědeckých publikací v mezinárodních odborných časopisech a na své konto si připsali i několik patentů.

Čeští vědci v prestižních časopisech

Publikace odborných studií je jednou z důležitých činností ústavu. Za poslední rok pracovníci Ústavu molekulární genetiky AV ČR zaplnili stránky předních světových časopisů. Jmenovat můžeme třeba studii skupiny doktora Dominika Filippa, která objevila mechanismus jednoho vážného střevního autoimunitního onemocnění. Z dalších lze zmínit publikaci skupiny doktora Davida Staňka, která objasnila příčiny některých genetických poruch vedoucích k vrozené slepotě. Stranou nesmí zůstat ani práce skupiny doktora Zdeňka Trachtulce, jež ve spolupráci s americkým týmem popsala molekulární mechanismus některých případů samčí neplodnosti. „Myslím, že nijak nepřeháním, když řeknu, že všechny naše výzkumné skupiny jsou na velmi dobré světové úrovni. Jsem si jist, že to potvrdí i náročné mezinárodní hodnocení všech ústavů Akademie věd, které právě probíhá a jehož výsledky budou oznámeny v příštím roce,“ podotkl Václav Hořejší.

Úspěšné grantové projekty

Kvalitní výzkum je vždy i otázkou financí. Pomineme-li mimořádné části rozpočtu související s projektem BIOCEV, hospodaří ústav v posledních několika letech s celkovým ročním rozpočtem kolem 300 milionů korun. „Necelou polovinu z toho dostáváme jako tzv. institucionální příspěvek od Akademie věd, druhá polovina pochází z různých domácích a zahraničních zdrojů,“ uvedl Václav Hořejší. To znamená, že pro ústav jsou důležité granty a dotace. Za velký úspěch z poslední doby je považováno získání prestižního pětiletého grantu Evropské výzkumné rady, který je spojen se jménem docenta Petra Svobody.

Z úspěšných realizací podpořených z dotací lze jmenovat nové pracoviště na špičkové úrovni „Národní infrastruktura chemické biologie“, které bylo financované z příspěvku Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Pracovišti se pod vedením doktora Petra Bartůňka podařilo současně získat podporu v Národním programu udržitelnosti. „Tato laboratoř hledá chemické látky, které ovlivňují expresi specifických genů a jež by mohly najít praktické využití buď jako výzkumné nástroje, nebo jako léčiva,“ vysvětlil Václav Hořejší.

Spolupráce se soukromou sférou

Do rozpočtu ústavu putuje i menší objem finančních prostředků z licencí a smluvního výzkumu v rámci spolupráce s firmami. Ústav molekulární genetiky AV ČR má v oblasti spolupráce se soukromou sférou úspěšnou tradici. V uplynulých letech bylo vytvořeno několik dobře prosperujících spin-off firem, které nadále úzce spolupracují s výzkumnými skupinami ústavu. Tyto biotechnologické firmy, jako je třeba Exbio nebo Apronex, se věnují především komercializaci tzv. monoklonálních protilátek. Jde o moderní a užitečné výzkumné, diagnostické i terapeutické nástroje získávané jako vedlejší produkty základního výzkumu. Další z těchto firem, Top-Bio, se zase zaměřuje na komercializaci výzkumných nástrojů pro práci s DNA. „S těmito firmami spolupracujeme i na vývoji konkrétních nových produktů za podpory z programů zaměřených na kooperaci mezi veřejnými výzkumnými institucemi a průmyslem. Důležité je, že několik biotechnologických firem sídlí v těsné blízkosti nově vybudovaného areálu BIOCEV ve Vestci, takže jsou zde všechny předpoklady k další těsné spolupráci a reálnému vzniku toho, čemu se říká science park,“ dodal Václav Hořejší.

Otevřená instituce

Je to právě projekt BIOCEV, který bude hrát i příští rok důležitou úlohu nejen na půdě ústavu. „Pro nadcházející období bude asi hlavním úkolem plné rozběhnutí rutinního provozu vědeckého centra excelence. Současně se těšíme, že po dokončení tohoto projektu budeme moci výrazně zintenzívnit naši spolupráci s Ústavem pro molekulární buněčnou biologii a genetiku společnosti Maxe Plancka v Drážďanech. Počítáme i se spoluprací s dalšími světovými výzkumnými institucemi zaměřenými na funkční genomiku relevantní pro budoucí realizaci v medicínské praxi,“ prozradil Václav Hořejší.

Mimo pozornost nebude stát ani přibližování vědy veřejnosti. Na otevřeném přístupu si ústav zakládá i dnes, což potvrzují různá setkání nebo konference. Každou středu odpoledne se například konají ústavní semináře, kde jednotlivé skupiny nebo pozvaní hosté prezentují výsledky své práce. Kromě toho na půdě ústavu probíhá i množství odborných kurzů a konferencí. Do konce letošního roku se chystají například přednáškové a experimentální kurzy Mikroskopické metody v biomedicíně, Pokroky v molekulární biologii a genetice nebo Pokročilé metody ve fluorescenční mikroskopii.

Průmysl Dnes