Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava

Podrobnosti

Kategorie: Exkluzivní rozhovory

Bakalářské a magisterské obory prošly zásadní inovací

Na začátku letošního roku dokončila Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava po třech letech projekt inovace bakalářských a magisterských studijních oborů. Jeho hlavním cílem byla inovace a restrukturalizace současné soustavy a obsahu bakalářských a navazujících magisterských studijních oborů fakulty v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce.

Projekt byl financován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Požadavek provést inovaci a restrukturalizaci studijních oborů a předmětů byl v krátkodobých i dlouhodobých plánech Hornicko-geologické fakulty, protože od 90. let minulého století docházelo ke vzniku úzce specializovaných oborů a předmětů a vývoj ukazoval, že studenti technických oborů by měli být vzděláváni z hlediska širšího pojetí obecných znalostí. Bylo tedy mimo jiné potřeba zavést trend interdisciplinarity do stávajících studijních oborů a předmětů. Díky tomu má dnes fakulta vypracovány nové studijní plány, nové inovované karty předmětů a nové nebo inovované studijní obory. Byl zaveden nový způsob pro kombinovanou formu studia, systém e-learningu, i nová forma powerpointových prezentací v rámci přednášek a cvičení. Došlo také k modernizaci laboratoří. Nezanedbatelným efektem je skutečnost, že projekt umožnil vzdělávání pedagogů fakulty na partnerských zahraničních univerzitách, kde se zdokonalovali nejen odborně, ale i jazykově.

Dalším významným cílem projektu byla podpora praktických dovedností u studentů. „Řekl bych, že tím naplňujeme tzv. třetí roli univerzit. Spolupráce s institucemi byla velice široká. V rámci environmentálního oboru, geoinformatiky, ale i komerčního inženýrství jsme navázali spolupráci se statutárním městem Ostrava, městem Krnov, městy Litoměřice či Hradec nad Moravicí nebo s Městským úřadem Kopřivnice, těch měst bylo ale ještě víc. Spolupracovali jsme i s dalšími firmami, jako byly Severomoravské vodovody a kanalizace, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Národního parku Podyjí a řadou dalších,“ říká řešitel projektu prof. Ing. Vladimír Slivka. Ačkoli v projektu nebyly plánovány žádné investiční výdaje ani nebyl takto cílem, podařilo se díky němu zajistit i lepší vybavení laboratoří. Jednalo se především o upgrade softwaru například v oblasti geoinformatiky, nákup nových GPS stanic, které umožňují lepší zaměření v rozlišení centimetrů v terénu, když se pracuje či vytváří dokumentace a v neposlední řadě pak o upgrade softwaru v akreditovaných laboratořích výzkumu hornin, kde je stěžejním zařízením soustava MTS americké výroby. Ta umožňuje testovat jak přírodní horniny, tak antropogenní typ betonu statistickým i dynamickým zatěžováním.

Široké možnosti uplatnění absolventů

Absolventi Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava nacházejí uplatnění jednak v klasických oborech svázaných s těžebním průmyslem, ale také ve stavebních a environmentálních oborech. „Ve stavebních oborech dochází k propojení s těžebním průmyslem, ale někdy existuje zkreslený názor, že těžební průmysl v České republice znamená pouze těžbu uhlí. Není tomu tak. S dynamickým rozvojem stavebnictví se dnes rozvíjí i těžba kamene a kameniva. A samozřejmě je obrovský nedostatek technologů, ať už ve funkci závodního lomu, vedoucích provozoven, ale i v oblasti projekce a řízení,“ vysvětluje Slivka. Z environmentálních oborů se jedná hlavně o zpracování a zneškodňování odpadu a environmentální management, kde škola vychovává odborníky pro státní správu v oblasti ekologických aktivit. Vedle toho škola úzce spolupracuje s firmami, ve kterých mohou po dokončení studia absolventi najít uplatnění. Je to především OKD, v oblasti těžby uhlovodíků se podařilo navázat úzkou spolupráci s Moravskými naftovými doly, dále se silnými stavebními firmami hlavně v ostravském regionu.

Absolventi mají také možnost se uplatnit i v zahraničí, protože škola podporuje minimálně jednosemestrální studium v cizině v rámci programů Socrates a Erasmus. „Ukazuje se, že studenti, kteří prošli některým z těchto programů a studovali třeba na Univerzitě v Oviedu v Asturii na severu Španělska, v Norsku, Finsku, nebo i tady nedaleko v Gliwicích, v Krakově či v Košicích, nacházejí uplatnění v zahraničí i po dokončení školy. I když to už je plně v jejich kompetenci,“ říká Slivka.

Fakulta řeší i další zajímavé projekty

Projekt Inovace bakalářských a magisterských studijních oborů byl pouze jedním z několika zajímavých projektů, které na Hornicko-geologické fakulty probíhají nebo probíhaly. V prosinci loňského roku fakulta ukončila start-upy na projektu Institut čistých technologií těžby a zpracování energetických surovin a nyní se nachází v prvním roce udržitelnosti tohoto projektu. Předloni se podařilo z národních zdrojů pro vědu a výzkum získat projekt Centrum excelence (CEEMIR), který se týká ekologické těžby a zpracování rudných surovin se zřetelem na vzácné kovy. Podle údajů Raw Materials Initiative je totiž Evropa ohrožena ve 42 surovinových komoditách a bude nutné, aby se Evropská unie jako celek maximálně snažila využívat vlastní nerostné zdroje. „A právě projektem CEEMIR, který se váže na ekologickou těžbu a zpracování exponovaných surovinových komodit, se snažíme být připraveni na to, aby došlo k oživení těžebního obmyslu. Evropská unie se totiž nemůže spoléhat pouze na import z takových zemí jako je Čína, Indie či Brazílie,“ tvrdí profesor.

Zájem studentů o moderní obory

Tradiční obory jako technologie dobývání, hlubinného dobývání ložisek, úpravnictví a podobně dnes studuje pouze 5 až 7 % studentů. Proto fakulta po roce 1992 prošla významnou transformací a vznikly nové obory jako geoinformatika, která v krátkém časovém horizontu dosáhla až té nejvyšší akreditace pro profesorská řízení. Profesorským řízením v tomto oboru prošel například rektor vysoké školy ze Zvolena a také rektor Mendelovy univerzity v Brně. Vedle toho vedení fakulty dokázalo z důlního měřičství postupně akreditovat obor vyšší geodezie, který je mezi studenty velice zajímavý a populární. Hodně studentů se také hlásí na obory ekonomické či ekonomicky zaměřené, jako je komerční inženýrství anebo ekonomika a řízení v oblasti surovin.

Do budoucna vedení fakulty usiluje o stabilizaci počtu studentů, protože se významným způsobem projevuje demografický pokles. Během čtyř let se počet studentů fakulty snížil ze 4200 na současných 2700. Dalšímu poklesu zájemců o studium by měla napomoci i právě dokončená restrukturalizace bakalářských i magisterských studijních oborů, jež staví Hornicko-geologickou fakultu za významnou příčku před konkurenční soukromé vysoké školy v České republice.

Průmysl Dnes